Poslední naděje? Církevní restituce mohou být zneplatněny

Právník Zdeněk Koudelka, který měl vždy blízko exprezidentu Klausovi, se vyslovil kladně vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zakázal stíhat exposlance za ODS.

Pavel Hasenkopf na to šmahem zareagoval. Koudelku opět označil za "faktického autora novoroční amnestie" a následně rozjel zajímavou teorii. Nepolemizuje, že vzdání se mandátu je projevem ve sněmovně, na který se vztahuje imunita.

K tomu ale dodal: "Ale pokud to vzdání se mandátu bylo koupené, pak to není projev onoho poslance, ale někoho třetího, ten poslanec je jen nástrojem, protože za jiných okolností by nerezignoval. A projev někoho třetího projevem poslance není."

Následně rozjíždí jakési absurdní divadlo. Rezignaci trojice rebelů označil za neplatnou, protože nebyla v souladu s vědomím a svědomím poslance, ale na nátlak. Přirovnal to k Mnichovské dohodě.

"Tím pádem náhradníci, kteří ony 3 poslance nahradili, se nikdy poslanci nestali. Jejich hlasy jsou proto neplatné a je třeba odečíst od všech hlasování, kterých se zúčastnili. Naopak Tluchoře a spol. je třeba považovat za "nepřítomné při hlasování" (podobně jako Ratha)," pokračuje Hasenkopf.

V takovém případě by pak sněmovna musela přepočítat všechna hlasování sněmovny a odečíst z nich hlasy náhradníků za trojici rebelů. "Pokud by někdo s touto konstrukcí, že některé zákony, třeba církevní restituce, jsou neplatné, třeba taková ČSSD, ta už má praxi, dal by tím současně ÚS příležitost autoritativně se vyjádřit k usnesení NS, protože fakticky by se nejdřív muselo vyřešit, zda Tluchoř a spol. jsou či nejsou poslanci," uzavírá Hasenkopf.