Nečas zatajoval platy a odměny vedení. Já je zveřejním, slíbil Rusnok

"Ano je v tom pohyb, já jsem si nechal věci vysvětlit, vyložit různé názory právní - a tady je paní kolegyně - tak v zájmu transparentnosti, o které není podle mě třeba psát do vývěsek, dnes odpoledne zveřejníme všechny tyto věci prakticky až do posledního článku," uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády Rusnok.

Neochotu úřadu zveřejnit údaje v minulosti kritizoval například Nadační fond proti korupci. Podle zatím známých informací měla Nagyová jako vrchní ředitelka sekce kabinetu předsedy vlády základní plat kolem 30.000 korun, mzda se jí ale několikanásobně zvýšila díky odměnám. Například jeden měsíc měla na výplatní pásce celkem 273.000 korun hrubého, tedy zhruba 190.000 korun čistého.

Kvůli zveřejnění odměn Nagyové je v současnosti veden soud. Obžaloba z neoprávněného nakládání s osobními údaji viní člena správní rady protikorupčního fondu Karla Randáka, který vinu odmítá, a někdejší zaměstnankyni úřadu vlády Lenku Pikorovou.

Nagyová u soudu 15. července uvedla, že nedokáže říci, zda soudem předložené výplatní pásky odpovídají skutečnosti: "Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o velký časový odstup od té záležitosti a já skutečně prožívám v této době psychicky a fyzicky náročnější období, tak už si na to teď nevzpomínám." Zároveň uvedla, že oznamovatelem trestného činu nebyla ona, ale Úřad vlády. Nežádá proto žádnou finanční kompenzaci.

Odměny a platy vysoce postavených státních úředníků samozřejmě musejí být veřejně dostupné a v naprosté většině zemí tomu také tak je. "Například existuje jeden server britské vlády, kde si ve struktuře veřejné správy najdete například šéfa sekretariátu britského premiéra a tam zjistíte, jaký má roční plat...," řekl Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti v rozhovoru pro ČT24.

Podle Kužílka takové informace mají být veřejně dostupné. V případě, že se tají, objevují se spekulace, že se nejedná o odměny za mimořádné výkony. Na námitku, že výši platu lze pokládat za soukromý údaj podléhající ochraně, Kužílek v rozhovoru pro ČT24 namítl: "U veřejné sféry, kde se vynakládají veřejné peníze je ochrana osobních údajů nepatrná. Týká se jen těch nejnižších kategorií."