Babiš je hysterický despota, zní z hnutí ANO. Miliardář se brání

"V době, kdy jsem v hnutí působila, o demokracii nemohla být žádná řeč. Základní heslo Babiše bylo: Já platím, já rozhoduji," popisuje Greplová svůj pohled do struktur ANO 2011.

"Stačí se podívat na hysterické reakce Andreje Babiše v nesestříhaných televizních pořadech. Velmi rychle je vyveden z míry a věci řeší naprosto nepřijatelnými osobními útoky. K prosazování svých názorů používá z mého pohledu nepřijatelné manipulativní techniky," dodala.

Babiš se nyní rozhodl zveřejnit svůj dopis, který sepsal už v dubnu a snaží se v něm vysvětlit, proč Greplová a další čtyři členové předsednictva rezignovali na své funkce a že prý veřejně neříkají úplnou pravdu.

Podle Babiše se právě Hana Greplová a její kolegové Jana Valinčičová, Jan Hammer, Peter Harvánek a Jan Síla nechovali demokraticky a na březnovém volebním sněmu kšeftovali s hlasy členské základny, aby hnutí ovládli. Za vším údajně stál podnikatel z Karlovarska Jan Hammer.

„Nevím, o co na celostátním sněmu lidem, kteří se obrátili proti hnutí, vlastně šlo. Můžeme být ale svým způsobem rádi, že začneme s čistým stolem a že se osobní ambice a rozvraty řeší nyní a nikoli měsíc před volbami. Jsem si jistý, že si většina členů udělá vlastní názor a pochopí, co se v hnutí ANO stalo. Věřím také, že s námi zůstávají lidé, kteří mají chuť jít s hnutím, ať už s Babišem nebo bez Babiše, kupředu," napsal Babiš v dopise.

Jak si opravdu stojí malé strany

Pokud by se podpora některých „malých stran" výrazně nezvýšila, hlasy odevzdané těmto subjektům by „propadly" – při výpočtu mandátů v Poslanecké sněmovně by se neuplatnily. Ve volbách 2010 takto „propadlo" 18,9% platných hlasů.

Údaje agentur používajících osobní dotazování s otevřenou otázkou na stranické preference signalizují dlouhodobě menší podporu skupině „malých stran" jako celku. Extrémní je to v případě CVVM. Je možno vyslovit hypotézu, že osobní dotazování s otevřenou otázkou pozici „malých stran" podceňuje. Přímo potvrdit či zamítnout tuto hypotézu ovšem nelze, informuje server vyzkumy.cz.

V posledních měsících patrně pozice „malých stran" celkově posiluje – potvrzují to hlavně ppm factum a SANEP.

Jedinou dlouhodobě konzistentní časovou řadu pro ANO 2011 nabízí Median, od srpna 2012 jsou k dispozici také údaje ppm factum, ostatní agentury zveřejnily podporu této strany ojediněle. Výsledky se (až na jednu výjimku) pohybují v pásmu 1 – 3 % a tudíž jsou extrémně závislé na náhodném kolísání. Zdá se však, že od počátku roku 2012 pozice tohoto hnutí spíše oslabuje.

Informace o podpoře NS-Lev 21 lze u výzkumných agentur najít jen ojediněle, výjimkou jsou ppm factum a od jara 2013 také SANEP. Podle žádného z dostupných údajů nepřekročila podpora NS-Lev 21 nikdy hranici 3,5 %. Objevují se dokonce výsledky blízké nule, patrně ale budou důsledkem náhodného kolísání. S velkou mírou nejistoty je možné vyslovit hypotézu, že podpora NS-Lev 21 je víceméně stabilizovaná na úrovni někde 1 – 3 % a rozhodně neroste.

Téměř do pololetí 2012 byly ke SZ k dispozici jen údaje CVVM a ppm factum, které se rozcházely co do úrovně i trendů změn. Postupně se objevily i výsledky jiných agentur a časové řady se poněkd stabilizovaly. Podpora SZ zřejmě zaznamenala pokles počátkem roku 2013, kdy strana v období prezidentské volby „nebyla vidět". Od března 2013 signalizují agentury protichůdné trendy: CVVM nárůst podpory, Medián její pokles, ostatní agentury stagnaci. Poslední dostupné výsledky jsou v úzkém rozmezí 2 – 3,5 % a signalizují spíše setrvalý stav.

Jedinou dlouhodobě konzistentní časovou řadu pro Suverenitu nabízí ppm factum. Podle ní se podpora SBB vyvíjí ve střednědobých cyklech, Vyšší byla po parlamentních volbách a znovu pak po celý rok 2012, nízká v roce 2011. Od „technického neúspěchu" Jany Bobošíkové v prezidentské volbě má podpora Suverenity klesající tendenci. Žádný z aktuálních volebních modelů jí nepřisuzuje více než 3 %, historická zkušenost však ukazuje, že v reálu by mohlo procento hlasů pro tuto stranu být vyšší než signalizují agentury.

Údaje o podpoře Svobodných jsou k dispozici jen od ppm factum a nepravidelně od Medianu. Nejvyšší byla podpora Svobodných zřejmě v polovině roku 2012, kdy podle ppm factum překročila 4 %. Od té doby pozvolna klesá. Aktuální výsledky naznačují, že Svobodní by v současné době mohli získat mezi 1 a 2 % platných hlasů, což by mohlo stačit na získání státního příspěvku.

Po volbách 2010 signalizovalo CVVM téměř dvojnásobnou podporu VV než ppm factum. Postupně se však výsledky obou agentur sblížily a z obou časových řad je jasně patrný strmý pokles popularity VV v průběhu roku 2011. Od června 2012 do května 2013 nepřekročil v žádném volebním modelu výsledek VV hranici 2 %. Podle Medianu se tak stalo v červnu a červenci 2013, ppm factum ani SANEP to však nepotvrzují.

Agentury se shodují v tom, že po celou dobu od voleb 2010 má pozici nejsilnější strany ČSSD. Jistotu překročení pětiprocentní hranice mají podle volebních modelů (v abecedním pořadí) také KSČM, ODS i TOP 09. ODS v poslední době významně oslabila, její účast v PSP však aktuálně ohrožená není.

Není jisté, zda pětiprocentní hranici překročí KDU-ČSL a SPOZ. Ve výsledcích agentur používajcích osobní dotazování a otevřenou otázku na stranické preference se to tak nejeví, při použití dotazovacích metod bližších reálné volební situaci spíše ano.