Dusno u VV: Večkaři vzdali volby, teď se hádají o podporu Okamurovi

Praha - Bývalá vládní strana Věci veřejné (VV) nepůjde do sněmovních voleb samostatně. Někteří členové podpoří Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury a mohli by usilovat o zvolení na jeho kandidátce. Grémium strany o tom rozhodlo na pondělním zasedání. Strana to dnes oznámila v tiskové zprávě. Někteří členové strany na listině Úsvitu kandidovat nehodlají, tři místopředsedové VV kvůli tomu rezignovali. Okamura v sms ČTK napsal, že žádnou oficiální zprávu o podpoře Úsvitu od VV nemá. Je ochoten přijmout některé úspěšné komunální politiky VV, předvolební koalici ale s VV vytvořit nechce.

Že nemají Věci veřejné jako strana šanci dostat se znovu do dolní komory, potvrzují dlouhodobě prakticky všechny průzkumy veřejného mínění. A už si to zřejmě uvědomilo i vedení strany. Předseda VV Vít Bárta přitom ještě nedávno mluvil o své straně jako o "nezničitelném terminátorovi". Nyní už to ale zřejmě neplatí.

"Na včerejším grémiu strany bylo schváleno usnesení vyslat představitele VV na kandidátky Hnutí Úsvit Tomia Okamury, s nímž nás spojuje programová vize knihy Úsvit nezávislého ekonoma Pavla Kohouta," sdělil ČTK předseda VV Vít Bárta. Bárta bude na základě rozhodnutí grémia dále jednat o spolupráci s Okamurou.

Věci veřejné se rozhádaly, Okamura o ničem neví

Ne všechny "veverky" však se záměr vedení souhlasí. "Rezignoval jsem kvůli tomuto řešení na post místopředsedy Věcí veřejných a voleb se nezúčastním," řekl například pro iDNES.cz dosavadní poslanec Michal Babák. Stejný postoj pak podle poslance údajně sdílí celá řada jeho kolegů. Babák totiž prosazoval, aby strana do voleb šla i přes nepříliš dobré vyhlídky na překonání potřebné pětiprocentní hranice.

Na protest k tomu, k čemu se Věci veřejné přiklonily, rezignoval při večerním jednání na post místopředsedy VV i Zdeněk Renc. "Nesouhlasím s tím, co Vít Bárta udělal," uvedl. Bárta byl ten, kdo podle něj přišel s tím, že se má strana přiklonit k Okamurovi.

"Nemám žádnou oficiální zprávu o tom, že VV podpoří Úsvit a ani předseda VV mne o tom v tuto chvíli neinformoval," napsal ČTK Okamura. "Nadále platí, že Úsvit bude mít zcela samostatné kandidátky a nebude vytvářet žádnou předvolební koalici. Rádi však dáme prostor na kandidátkách konkrétním osobnostem, které mohou být přínosem v prosazení přímé demokracie," upřesnil Okamura. Je ochoten diskutovat o tom, že by se na kandidátce mohli objevit úspěšní komunální politici či lékaři, které VV ve svých řadách mají.

"Prosazovala jsem samostatnou kandidátku VV, byť to byla samozřejmě varianta, která skrývala také mnohá úskalí. Nicméně kandidovat na kandidátní listině Úsvitu přímé demokracie by bylo proti mému přesvědčení," řekla ČTK Klasnová. "Já osobně se hodlám věnovat nadále komunální politice. A zvažuji i magistrátní volby na podzim 2014," uvedla politička.

Exposlanec Otto Chaloupka v rozhovoru pro Lidovky.cz k situaci ve straně říká: "Co se týče mě, měl jsem tu nabídku - na třetí místo, myslím relativně volitelné, na jižní Moravě. Ovšem já jsem Věci veřejné a nejsem přeběhlík. Nejsem zrádce. Proto jsem tuto nabídku odmítl. Sice mi to dalo trochu uvažování, ale když jsem zjistil přesné podmínky této spolupráce, že nejde o férovou spolupráci Úsvitu a VV, tak jsem tuto nabídku odmítl."

"My jsme se tak úplně strašně neshodli na tom, že musíme jít s Tomiem Okamurou v takovémto počtu za takovýchto podmínek. Ano, měli jsme jít s Okamurou, s Míšou Babákem jsme objeli celou republiku, měli jsme souhlas od mnoha lidí, mluvili jsme s členy krajských rad. Ale mělo jít o spolupráci s Tomiem Okamurou jen za rovných podmínek. To jsem byl schopný odsouhlasit taky, pokud by šlo o společnou kandidátku těchto dvou stran. Tak to ale nebude. Takže včera jsme se na grémiu nepohodli, část místopředsedů rezignovala na svou funkci, a odsouhlasilo se, že se jde do voleb s panem Okamurou v tom formátu, že za jeho Úsvit bude kandidovat jen pár našich lidí," dodal Chaloupka.

Věci veřejné vznikly v roce 2001, jako strana byly zaregistrovány 22. července 2002. V roce 2002 získaly VV jeden mandát v zastupitelstvu Prahy 1. Svou práci zaměřily na pomoc občanům v každodenním řešení jejich problémů ve styku s radnicí - hluk, sociální a právní problémy, deregulace.

Článek serveru Novinky.cz, který vyšel 15.2.2012 poukazuje na slábnoucí členskou základnu strany. V roce 2010 zaplatilo členský příspěvek cca 1 700 členů. Po volbách 2010 však prudce vzrostl zájem o členství a čekatelů o něj tak bylo přes 4 000. Nicméně po mnoha nezdarech, korupčních aférách a nepopulárních krocích vedení strany, začátkem roku 2012 zaplatilo členský příspěvek (a stalo se tak opětovně řádnými členy) jen něco přes 800 lidí.

Věci veřejné se ve sněmovně rychle štěpily. Poslanecký klub opustila trojice poslanců Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí a Stanislav Huml, později se strana rozštěpila úplně, když ji opustila tehdejší vicepremiérka Karolína Peake a spolu s dalšími poslanci založila stranu LIDEM. 

Související

Vít Bárta /VV/, předseda strany

Exministr Vít Bárta nedostane od státu odškodnění 20 milionů. Nárok je promlčený, řekl soud

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého ministra dopravy Víta Bárty, který žádal od státu 20 milionů korun jako náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání. Bárta čelil obžalobě z toho, že dal úplatek dvěma stranickým kolegům, justice mu však vinu neprokázala. O nároku bývalého šéfa strany Věci veřejné rozhodl pražský soud loni pravomocně tak, že je promlčený.

Více souvisejících

Věci veřejné Tomio Okamura Volby 2013

Aktuálně se děje

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

včera

1. září 2026 21:58

1. září 2026 20:40

1. září 2026 19:19

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy