Praha - Bývalá vládní strana Věci veřejné (VV) nepůjde do sněmovních voleb samostatně. Někteří členové podpoří Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury a mohli by usilovat o zvolení na jeho kandidátce. Grémium strany o tom rozhodlo na pondělním zasedání. Strana to dnes oznámila v tiskové zprávě. Někteří členové strany na listině Úsvitu kandidovat nehodlají, tři místopředsedové VV kvůli tomu rezignovali. Okamura v sms ČTK napsal, že žádnou oficiální zprávu o podpoře Úsvitu od VV nemá. Je ochoten přijmout některé úspěšné komunální politiky VV, předvolební koalici ale s VV vytvořit nechce.
Že nemají Věci veřejné jako strana šanci dostat se znovu do dolní komory, potvrzují dlouhodobě prakticky všechny průzkumy veřejného mínění. A už si to zřejmě uvědomilo i vedení strany. Předseda VV Vít Bárta přitom ještě nedávno mluvil o své straně jako o "nezničitelném terminátorovi". Nyní už to ale zřejmě neplatí.
"Na včerejším grémiu strany bylo schváleno usnesení vyslat představitele VV na kandidátky Hnutí Úsvit Tomia Okamury, s nímž nás spojuje programová vize knihy Úsvit nezávislého ekonoma Pavla Kohouta," sdělil ČTK předseda VV Vít Bárta. Bárta bude na základě rozhodnutí grémia dále jednat o spolupráci s Okamurou.
Věci veřejné se rozhádaly, Okamura o ničem neví
Ne všechny "veverky" však se záměr vedení souhlasí. "Rezignoval jsem kvůli tomuto řešení na post místopředsedy Věcí veřejných a voleb se nezúčastním," řekl například pro iDNES.cz dosavadní poslanec Michal Babák. Stejný postoj pak podle poslance údajně sdílí celá řada jeho kolegů. Babák totiž prosazoval, aby strana do voleb šla i přes nepříliš dobré vyhlídky na překonání potřebné pětiprocentní hranice.
Na protest k tomu, k čemu se Věci veřejné přiklonily, rezignoval při večerním jednání na post místopředsedy VV i Zdeněk Renc. "Nesouhlasím s tím, co Vít Bárta udělal," uvedl. Bárta byl ten, kdo podle něj přišel s tím, že se má strana přiklonit k Okamurovi.
"Nemám žádnou oficiální zprávu o tom, že VV podpoří Úsvit a ani předseda VV mne o tom v tuto chvíli neinformoval," napsal ČTK Okamura. "Nadále platí, že Úsvit bude mít zcela samostatné kandidátky a nebude vytvářet žádnou předvolební koalici. Rádi však dáme prostor na kandidátkách konkrétním osobnostem, které mohou být přínosem v prosazení přímé demokracie," upřesnil Okamura. Je ochoten diskutovat o tom, že by se na kandidátce mohli objevit úspěšní komunální politici či lékaři, které VV ve svých řadách mají.
"Prosazovala jsem samostatnou kandidátku VV, byť to byla samozřejmě varianta, která skrývala také mnohá úskalí. Nicméně kandidovat na kandidátní listině Úsvitu přímé demokracie by bylo proti mému přesvědčení," řekla ČTK Klasnová. "Já osobně se hodlám věnovat nadále komunální politice. A zvažuji i magistrátní volby na podzim 2014," uvedla politička.
Exposlanec Otto Chaloupka v rozhovoru pro Lidovky.cz k situaci ve straně říká: "Co se týče mě, měl jsem tu nabídku - na třetí místo, myslím relativně volitelné, na jižní Moravě. Ovšem já jsem Věci veřejné a nejsem přeběhlík. Nejsem zrádce. Proto jsem tuto nabídku odmítl. Sice mi to dalo trochu uvažování, ale když jsem zjistil přesné podmínky této spolupráce, že nejde o férovou spolupráci Úsvitu a VV, tak jsem tuto nabídku odmítl."
"My jsme se tak úplně strašně neshodli na tom, že musíme jít s Tomiem Okamurou v takovémto počtu za takovýchto podmínek. Ano, měli jsme jít s Okamurou, s Míšou Babákem jsme objeli celou republiku, měli jsme souhlas od mnoha lidí, mluvili jsme s členy krajských rad. Ale mělo jít o spolupráci s Tomiem Okamurou jen za rovných podmínek. To jsem byl schopný odsouhlasit taky, pokud by šlo o společnou kandidátku těchto dvou stran. Tak to ale nebude. Takže včera jsme se na grémiu nepohodli, část místopředsedů rezignovala na svou funkci, a odsouhlasilo se, že se jde do voleb s panem Okamurou v tom formátu, že za jeho Úsvit bude kandidovat jen pár našich lidí," dodal Chaloupka.
Věci veřejné vznikly v roce 2001, jako strana byly zaregistrovány 22. července 2002. V roce 2002 získaly VV jeden mandát v zastupitelstvu Prahy 1. Svou práci zaměřily na pomoc občanům v každodenním řešení jejich problémů ve styku s radnicí - hluk, sociální a právní problémy, deregulace.
Článek serveru Novinky.cz, který vyšel 15.2.2012 poukazuje na slábnoucí členskou základnu strany. V roce 2010 zaplatilo členský příspěvek cca 1 700 členů. Po volbách 2010 však prudce vzrostl zájem o členství a čekatelů o něj tak bylo přes 4 000. Nicméně po mnoha nezdarech, korupčních aférách a nepopulárních krocích vedení strany, začátkem roku 2012 zaplatilo členský příspěvek (a stalo se tak opětovně řádnými členy) jen něco přes 800 lidí.
Věci veřejné se ve sněmovně rychle štěpily. Poslanecký klub opustila trojice poslanců Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí a Stanislav Huml, později se strana rozštěpila úplně, když ji opustila tehdejší vicepremiérka Karolína Peake a spolu s dalšími poslanci založila stranu LIDEM.
Související
Exministr Vít Bárta nedostane od státu odškodnění 20 milionů. Nárok je promlčený, řekl soud
Chcete na kandidátku? Podepište. Piráti představili poslanecký kodex, v minulosti měly svůj i Věci veřejné
Aktuálně se děje
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
včera
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
včera
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
včera
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
včera
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
včera
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
včera
USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu
včera
Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl
včera
Předpověď počasí na nový týden. Hrozí mrazy, mrznoucí mlhy i sněžení
1. listopadu 2026 21:58
Policejní inspekce chce zjistit, jak to bylo s dopisem obviňujícím otce Meghan
1. listopadu 2026 21:03
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
1. listopadu 2026 20:09
Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu
V pátek sportovním světem otřásla zpráva, že Sportovní arbitrážní soud (CAS) s okamžitou platností umožnil ruským a běloruským hokejistům návrat do mezinárodních soutěží. V posledních dnech je to však další z mnoha kroků ze strany mezinárodních sportovních organizací, které jdou na ruku Rusku.
Zdroj: David Holub