Dusno u VV: Večkaři vzdali volby, teď se hádají o podporu Okamurovi

Praha - Bývalá vládní strana Věci veřejné (VV) nepůjde do sněmovních voleb samostatně. Někteří členové podpoří Úsvit přímé demokracie senátora Tomia Okamury a mohli by usilovat o zvolení na jeho kandidátce. Grémium strany o tom rozhodlo na pondělním zasedání. Strana to dnes oznámila v tiskové zprávě. Někteří členové strany na listině Úsvitu kandidovat nehodlají, tři místopředsedové VV kvůli tomu rezignovali. Okamura v sms ČTK napsal, že žádnou oficiální zprávu o podpoře Úsvitu od VV nemá. Je ochoten přijmout některé úspěšné komunální politiky VV, předvolební koalici ale s VV vytvořit nechce.

Že nemají Věci veřejné jako strana šanci dostat se znovu do dolní komory, potvrzují dlouhodobě prakticky všechny průzkumy veřejného mínění. A už si to zřejmě uvědomilo i vedení strany. Předseda VV Vít Bárta přitom ještě nedávno mluvil o své straně jako o "nezničitelném terminátorovi". Nyní už to ale zřejmě neplatí.

"Na včerejším grémiu strany bylo schváleno usnesení vyslat představitele VV na kandidátky Hnutí Úsvit Tomia Okamury, s nímž nás spojuje programová vize knihy Úsvit nezávislého ekonoma Pavla Kohouta," sdělil ČTK předseda VV Vít Bárta. Bárta bude na základě rozhodnutí grémia dále jednat o spolupráci s Okamurou.

Věci veřejné se rozhádaly, Okamura o ničem neví

Ne všechny "veverky" však se záměr vedení souhlasí. "Rezignoval jsem kvůli tomuto řešení na post místopředsedy Věcí veřejných a voleb se nezúčastním," řekl například pro iDNES.cz dosavadní poslanec Michal Babák. Stejný postoj pak podle poslance údajně sdílí celá řada jeho kolegů. Babák totiž prosazoval, aby strana do voleb šla i přes nepříliš dobré vyhlídky na překonání potřebné pětiprocentní hranice.

Na protest k tomu, k čemu se Věci veřejné přiklonily, rezignoval při večerním jednání na post místopředsedy VV i Zdeněk Renc. "Nesouhlasím s tím, co Vít Bárta udělal," uvedl. Bárta byl ten, kdo podle něj přišel s tím, že se má strana přiklonit k Okamurovi.

"Nemám žádnou oficiální zprávu o tom, že VV podpoří Úsvit a ani předseda VV mne o tom v tuto chvíli neinformoval," napsal ČTK Okamura. "Nadále platí, že Úsvit bude mít zcela samostatné kandidátky a nebude vytvářet žádnou předvolební koalici. Rádi však dáme prostor na kandidátkách konkrétním osobnostem, které mohou být přínosem v prosazení přímé demokracie," upřesnil Okamura. Je ochoten diskutovat o tom, že by se na kandidátce mohli objevit úspěšní komunální politici či lékaři, které VV ve svých řadách mají.

"Prosazovala jsem samostatnou kandidátku VV, byť to byla samozřejmě varianta, která skrývala také mnohá úskalí. Nicméně kandidovat na kandidátní listině Úsvitu přímé demokracie by bylo proti mému přesvědčení," řekla ČTK Klasnová. "Já osobně se hodlám věnovat nadále komunální politice. A zvažuji i magistrátní volby na podzim 2014," uvedla politička.

Exposlanec Otto Chaloupka v rozhovoru pro Lidovky.cz k situaci ve straně říká: "Co se týče mě, měl jsem tu nabídku - na třetí místo, myslím relativně volitelné, na jižní Moravě. Ovšem já jsem Věci veřejné a nejsem přeběhlík. Nejsem zrádce. Proto jsem tuto nabídku odmítl. Sice mi to dalo trochu uvažování, ale když jsem zjistil přesné podmínky této spolupráce, že nejde o férovou spolupráci Úsvitu a VV, tak jsem tuto nabídku odmítl."

"My jsme se tak úplně strašně neshodli na tom, že musíme jít s Tomiem Okamurou v takovémto počtu za takovýchto podmínek. Ano, měli jsme jít s Okamurou, s Míšou Babákem jsme objeli celou republiku, měli jsme souhlas od mnoha lidí, mluvili jsme s členy krajských rad. Ale mělo jít o spolupráci s Tomiem Okamurou jen za rovných podmínek. To jsem byl schopný odsouhlasit taky, pokud by šlo o společnou kandidátku těchto dvou stran. Tak to ale nebude. Takže včera jsme se na grémiu nepohodli, část místopředsedů rezignovala na svou funkci, a odsouhlasilo se, že se jde do voleb s panem Okamurou v tom formátu, že za jeho Úsvit bude kandidovat jen pár našich lidí," dodal Chaloupka.

Věci veřejné vznikly v roce 2001, jako strana byly zaregistrovány 22. července 2002. V roce 2002 získaly VV jeden mandát v zastupitelstvu Prahy 1. Svou práci zaměřily na pomoc občanům v každodenním řešení jejich problémů ve styku s radnicí - hluk, sociální a právní problémy, deregulace.

Článek serveru Novinky.cz, který vyšel 15.2.2012 poukazuje na slábnoucí členskou základnu strany. V roce 2010 zaplatilo členský příspěvek cca 1 700 členů. Po volbách 2010 však prudce vzrostl zájem o členství a čekatelů o něj tak bylo přes 4 000. Nicméně po mnoha nezdarech, korupčních aférách a nepopulárních krocích vedení strany, začátkem roku 2012 zaplatilo členský příspěvek (a stalo se tak opětovně řádnými členy) jen něco přes 800 lidí.

Věci veřejné se ve sněmovně rychle štěpily. Poslanecký klub opustila trojice poslanců Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí a Stanislav Huml, později se strana rozštěpila úplně, když ji opustila tehdejší vicepremiérka Karolína Peake a spolu s dalšími poslanci založila stranu LIDEM. 

Související

Vít Bárta /VV/, předseda strany

Exministr Vít Bárta nedostane od státu odškodnění 20 milionů. Nárok je promlčený, řekl soud

Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého ministra dopravy Víta Bárty, který žádal od státu 20 milionů korun jako náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání. Bárta čelil obžalobě z toho, že dal úplatek dvěma stranickým kolegům, justice mu však vinu neprokázala. O nároku bývalého šéfa strany Věci veřejné rozhodl pražský soud loni pravomocně tak, že je promlčený.

Více souvisejících

Věci veřejné ,  Tomio Okamura ,  Volby 2013

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 6 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy