Volební kampaň? Politolog varuje před Babišem a SPOZ

Většina politických stran letos zvolila obvyklé způsoby propagace - vyvěšují billboardy, inzerují v novinách a pořádají mítinky. Řada stran se také zaměřuje na mladé voliče, které "loví" zejména na internetových sociálních sítích.

Skutečná kampaň plná slovních přestřelek a hanění politických oponentů přijde až s blížícím se termínem předčasných voleb, uvedl před časem mediální expert Jiří Mikeš z Vysoké školy ekonomické. Podle mediálního experta Daniela Köppla ale nelze na internetu najít nové příznivce. Počítačová síť slouží spíše k utužení kontaktů s těmi přesvědčenými, míní.

Další odlišnost od dřívějších kampaní by se dala najít v tom, že namísto k bojům mezi politickými uskupeními nastávají spíše střety uvnitř stran. S tím souhlasí i Zbořil, podle kterého je kampaň málo nápaditá a politická uskupení mají často více práce s hašením vnitrostranických sporů.

Vnitrostranické spory v uplynulých týdnech výrazně zasáhly třeba ČSSD, která musela čelit žalobám na kandidátky, Stranu práv občanů - zemanovce (SPOZ), jež dodnes diskutuje o způsobu vyřazení některých kandidátů.

Lidé si v záplavě těchto sporů a kvůli krátkému času na kampaň podle Zbořila ani nemusí všimnout, že bohatá politická uskupení nejsou skutečnými politickými stranami. Podle něj je to třeba příklad hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. "Má tak profesionálně vedenou kampaň, že si lidé ani nevšimnou, že se nejedná o skutečnou stranu," řekl ČTK Zbořil. Podobně zmiňuje Stranu práv občanů - zemanovce, která podle něj nikdy nepředstavila předvolební program. SPOZ má na webu již delší čas program "akcí pro prvních 300 dní nové vlády."

V souvislosti se SPOZ a také ČSSD hovoří také o tom, že se často zabývají vlastními vnitřními spory namísto skutečného řešení problémů země. "Přeborníkem rozkladu" je pak podle něj ODS, která již před volbami dělala všechno pro to, aby se rozpadla, uvedl.  Právě ODS přitom do kampaně letos vnesla poměrně výrazný prvek, když ji do značné míry postavila na sloganech šířených pomocí sociální sítě Twitter. 

Podle odborníků se dá očekávat, že kampaň naplno poběží v říjnu. To slibují i některé strany, které si nechtějí "vystřílet munici" a soustředí se především na poslední dva týdny před hlasováním 25. a 26. října. 

Manuál pro volební průzkumy

Do Poslanecké sněmovny by se nyní ve volbách dostalo sedm stran. Patří mezi ně například i lidovci a hnutí Úsvit přímé demokracie. Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny by ale nepřekročila SPOZ. Vyplývá to z průzkumu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi.

Jde o další agenturu, jejíž šetření potvrdilo výsledky průzkumu MÉDEA Research, jež už na začátku září v prognóze pro server tyden.cz předpověděla dvouciferný zisk Babišova hnutí ANO 2011 a také posílení pozic Okamurova hnutí Úsvit přímé demokracie.

Průzkum, který TNS Aisa uskutečnila před dvěma týdny, ještě předpovídal úspěch osmi stranám. Byla mezi nimi i SPOZ a také zelení, kteří v aktuálním průzkumu získali už jen tři procenta hlasů. Nad pětiprocentní hranici se naopak posunuli lidovci.

Volby by vyhráli sociální demokraté se ziskem 29 procent hlasů, druhou KSČM by volilo 14,5 procenta lidí. Hnutí ANO 2011 by získalo 11 procent, o půl procenta horší by byla TOP 09. Devět procent voličů by hlasovalo pro ODS. Lidovcům průzkum přisuzuje 5,5 procenta hlasů, Úsvitu pak pět procent.

Doposud zveřejněné průzkumy favorizují levici, především ČSSD. Zároveň šetření naznačují, že by se do sněmovny mohly dostat strany, které v ní aktuálně nejsou. Jedná se třeba o lidovce, hnutí ANO 2011 nebo o SPOZ. Bez šancí však nejsou ani další politické strany, které u různých agentur dosahují výsledků v řádů jednotek procent. Lidé by však měli být opatrní při hodnocení výsledků. Jak totiž upozorňuje sociolog Daniel Prokop z agentury Median, existuje několik základních typů výstupů, které se od sebe liší, píše server podnikatel.cz.

Jedná se o:

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u všech lidí 18+ (respektive oprávněných voličů) bez ohledu na to, jestli se chtějí účastni voleb. Výstup obsahuje i lidi, kteří nedokážou uvést žádnou stranu či jsou nerozhodnutí. Suma zisku stran tedy netvoří 100 %, většinou činí kolem 60 až 70 %. Publikuje například STEM.

Volební model je pak odhad nejpravděpodobnějšího výsledku hypotetických voleb, pokud by se konaly v době dotazování. Tento výsledek je formálně srovnatelný s volbami – suma stran je 100 %, stejně jako ve volbách. Nejedná se ale o prognózu. V ČR dělají skoro všechny agentury (CVVM, Median, Factum, STEM atd.).

Prognóza je přímý odhad volebního výsledku voleb, které se konají třeba za měsíc. Kromě dat musí vycházet z expertního úsudku, který rovněž zhodnotí, jaké strany ztrácejí, jaké získávají, zkušenost z minulých voleb apod. V ČR tento typ však nikdo, vzhledem k množství ne zcela rozhodnutých lidí a neustálému přibývání stran, nevytváří.