KSČM a její návrhy: Ráj v Česku nebo rychlá cesta do pekel?

"Komunisté svými činy stále dokazují, že se od doby nadvlády své strany vůbec nezměnili. Do loňských krajských voleb poslali soudruhy, kteří mají zminula už pěkně žluklé máslo na hlavě, navíc se přátelí s komunisty na Kubě a v Severní Koreji a nepochybně by ve vládě prosazovali jejich strašidelný styl řízení státu. Právě proto usilují izolovat Česko jak od NATO, tak od Evropy, což by byla podle mého soudu rychlá cesta do pekel," řekl pro iHned.cz astrofyzik Jiří Grygar.

Požadavek na zrušení NATO či alespoň vystoupení ČR z tohoto vojenského systému má komunistická strana ve svém programu opakovaně s tím, že by se obranyschopnost Česka měla obnovit. Vrátí se povinná vojenská služba, nové vyzbrojování, nebo se přikloníme k jinému vojenskému partnerství?

Ve svém programu strana hovoří o uzákonění práva na první zaměstnání pro absolventy škol, postupné zvyšování minimální mzdy až na 14 tisíc korun (v současné době činí 8,5 tisíce), snížení počtu odpracovaných hodin, ale zvýšení mezd na úroveň průměru Evropské unie. "Program tak trochu mimo realitu dnešní doby. Stát může tvořit pracovní místa jen rozmnožováním počtu státních úředníků," konstatuje k návrhu KSČM ekonom BH Securities Vojtěch Benda.

"Ve 20. století proběhla řada experimentů, kdy jeden národ s jednou kulturou a jedním jazykem byl rozdělen historickými událostmi na komunistickou a nekomunistickou část. Měli jsme zde východní a západní Německo, Severní a Jižní Koreu, komunistickou lidovou Čínu a Hongkong. Výsledky jsou krystalicky jasné. Tam, kde vládli komunisté, vždy nastala hospodářská spirála k zemi a perzekuce," konstatuje kněz Marek Vácha.

Zvýšení minimální mzdy: Cesta do pekel

KSČM usiluje o zvýšení minimální mzdy, podle předsedy Vojtěcha Filipa tak lidé budou mít více peněz, a proto více utrácet. Je to pravda? Realita mluví jasně: minimální mzda chudým lidem škodí. Chudobu totiž nesnižuje vyšší mzdy, ale především zaměstnanost. Pouze 16 % lidí pod hranicí chudoby mělo práci na plný úvazek a 57 % nepracovalo vůbec. Mezi pracujícími lidmi je pouze 2,6 % chudých, mezi nepracujícími je to 19,9 %. Statistiky ukazují, že 10% zvýšení minimální mzdy sníží zaměstnanost přibližně o 1–2 %, což může připravit o práci mnoho stovek tisíc lidí.

Minimální mzda ovšem kolikrát škodí i těm mezním pracovníkům, kterým zvýší hodinovou sazbu. Pracovník má totiž pro zaměstnavatele klesající mezní užitek, a tak když se zvýší jeho hodinová mzda, zaměstnavateli se již nevyplatí ho najmout na tak dlouhou dobu. Výsledek tedy bude více práce na poloviční úvazky a obecně méně pracovních hodin než původně. Pracovník bude mít sice vyšší hodinovou mzdu, ale nebude moci vydělávat tak dlouho, jako dřív, a rozhodně o dost méně, než by za tuto cenu byl ochotný. David Neumark, jeden z nejuznávanějších odborníků na minimální mzdu, vypátral, že tento efekt je tak silný, že zvýšení minimální mzdy ve skutečnosti v průměru sníží plat nízkopříjmových lidí.

Minimální mzda má i některé nepřímé důsledky na chudé. Především zvyšuje náklady podniků, což se promítne do vyšší ceny zboží, které si tito lidé kupují. Vyšší náklady také sníží zisky firem, takže se jich méně udrží na trhu. Konzumenti tak přijdou o produkty, které by si jinak možná koupili, a také přijdou o práci lidé, kteří by jinak byli zaměstnáni. Tento celkový pokles ekonomické aktivity může mít ve výsledku ještě ničivější důsledky, než jsou ty přímé, píše server misec.cz.