Andrej Babiš výrazně sílí. Levice ztratila většinu, zemanovci jsou mimo hru, říká průzkum

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách a částečně si všímá pevnosti vazby k volené straně.Volební výsledek v procentech je pouze orientačním číslem. Skutečný výsledek vznikne až po přepočtu na mandáty podle d'Hondtovy metodiky. Ta je ve svém výsledku disproporční, relativně posiluje velké zisky a oslabuje zisky malé. Redistribuční efekt je podstatně výraznější v malých volebních krajích. Přepočítávání hlasů na mandáty vyžaduje znalost situace v každém ze 14 krajů. To je obtížně splnitelné – z běžného výzkumu lze jen těžko zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka zpravidla činí ± 2 až 3 mandáty.ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. K polovině října STEM provedl výzkum preferencí stran metodikou, která se co nejvíce přiblížila reálné situaci u voleb. Respondenti dostali kartičky s čísly a názvy stran, které kandidují v daném volebním kraji. Byli požádáni, aby vybrali všechny strany, které v současné době zvažují. Poté měli za úkol zúžit tento výběr na dvě, které mají jejich největší sympatie. Nakonec jmenovali tu, které by dnes dali svůj hlas.

2. Model ukazuje, jak by vypadal volební výsledek, kdyby volební účast byla zhruba 68 procent. Zahrnuje pouze respondenty, kteří nevylučují svou volební účast a kteří zároveň mají alespoň vlažný vztah k preferované straně.

3. Předpokládaná volební účast se s blížícími se volbami zvyšuje. K volbám chce podle svých slov jít 67 % našich občanů.

4. Sociální demokracie je v polovině října zřetelným vítězem, i když její podpora mírně oslabuje. Ve volebním modelu má kolem 26 %, čemuž odpovídá 67 mandátů.

5. Na druhé místo se dostalo hnutí ANO se 16 procenty. Jeho podpora v poslední době soustavně stoupala. Výsledek by pro ANO znamenal 41 mandátů.

6. Třetí místo patří KSČM. Mírně ztratila, což patrně odráží fakt, že protestní hlasy se v tuto chvíli dělí mezi více politických subjektů.

7. TOP 09 je na čtvrtém místě a její podpora se stabilizovala.

8. ODS na pátém místě nadále ztrácí a její volební výsledek by byl někde mezi osmi a devíti procenty.

9. Přes pět procent by se poprvé ve výzkumu STEM dostal Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

10. KDU-ČSL, která se dlouhodobě pohybuje kolem hranice volitelnosti, zůstává pod pětiprocentním prahem. Ještě hlouběji pod prahem volitelnosti zůstala SPOZ.

11. „Předvolební metodika" také ukázala, které z menších stran mají šanci na slušný výsledek. Jsou to Česká pirátská strana a Strana svobodných občanů.

12. Pokud by volby příští týden dopadly podle tohoto modelu, nebylo by sestavení vládní koalice vůbec snadné. Předpokládaná menšinová vláda ČSSD s podporou komunistů by nebyla schůdná, neboť by měla dohromady jen 100 mandátů. Lépe by početně dopadla koalice ČSSD s hnutím ANO – celkem 108 mandátů. Hypoteticky by mohla vzniknout i velká koalice ČSSD, ODS a TOP 09 – ta by měla 115 mandátů.