Praha - Riziko nadcházejících sněmovních voleb vidí většina lídrů kandidujících stran v možném roztříštění sil v dolní komoře, které by mohlo podle některých z nich vést k dalším předčasným volbám. Vyplývá to z jejich vyjádření v dnešní závěrečné předvolební debatě v České televizi. Řeč byla například také o důchodovém systému a o daňové zátěži. Lídři jmenovali i možné kandidáty na některá ministerstva.
"Největší riziko vidím v roztříštění Poslanecké sněmovny... Může se stát, že za rok za dva budou nové předčasné volby," uvedl předseda favorizované ČSSD Bohuslav Sobotka. Podobně se vyjádřil šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, podle kterého by se v takovém případě zvýšil vliv prezidenta Miloše Zemana, a také lídr ODS Miroslava Němcová.
"Jako riziko vidím, že stabilita bude po volbách tak nízká, že může dojít k předčasným volbám, že nebude možné sestavit smysluplnou vládu," přidal se taky předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Ve stranách na jedno použití vidí hrozbu voleb šéf KSČM Vojtěch Filip. Podle lídra Úsvitu Tomia Okamury zase vyplývají nestabilní vlády, vratké koalice a přeběhlíci z poměrného volebního systému.
Naopak lídr hnutí ANO Andrej Babiš mluvil o jistotě, že "strany, které to tady řídí, se domluví v koaliční nebo opoziční smlouvě".
Pražský lídr SPOZ Zdeněk Žák označil za největší hrozbu voleb to, že se vrátí ti, kteří působili v "bývalé nejneoblíbenější vládě". Předseda Strany zelených Ondřej Liška se obává, že po volbách "nebude s kým moc jednat" a nebude snaha přijmout protikorupční zákony.
Někteří účastníci debaty se opřeli do prezidenta Zemana. Babiš, Okamura a Liška soudí, že není nestranický a preferuje nyní SPOZ.
Návrat Kalouska?
Lídři v další části diskuse měli jmenovat kandidáty svých stran na ministry financí, práce a spravedlnosti. Například TOP 09 by vyslala na ministerstvo financí opět Miroslava Kalouska, SPOZ nynějšího ministra vnitra Martina Pecinu, ČSSD stínového ministra Jana Mládka a ODS exministra dopravy Zbyňka Stanjuru. Babiš za ANO uvedl, že by se na tuto funkci "obětoval".
Pokud by zelení obsazovali ministerstvo spravedlnosti, nominovali by bývalou ustavní soudkyni, senátorku Elišku Wagnerovou; Žák za SPOZ jmenoval nynější ministryni Marii Benešovou, která kvůli vládnímu angažmá přerušila členství v ČSSD.
Hlavně nekrást
Server iDnes.cz se zeptal několika osobností, co by měla příští vláda dělat především. Podívejte se na odpovědi.
"Je tu jeden zásadní a určující úkol, který pak ovlivní vše další: je třeba usilovat o politickou a mravní obrodu celé společnosti," řekla režisérka a dokumentaristka Helena Třeštíková.
Politici i celá společnost by se měli vrátit k tradičním hodnotám a pravidlům. "To je jednoduché," reagoval kardiochirug Jan Pirk na otázku, co by měli politici dělat. "Dodržovat Desatero. Především nelhat a nekrást. Pokud se tohle naplní, může být opravdu líp."
EXministr vnitra Jan Ruml byl konkrétnější. "Hlavním úkolem nové politické reprezentace bude obnovit ústavní pořádek v této zemi. Trvat na běžných ústavních zvyklostech, to znamená sestavit vládu na základě volebních výsledků, přičemž role prezidenta by měla být pouze procedurální," řekl.
Katolický kněz a sociolog náboženství Tomáš Halík prohlásil: "Musíme bránit těm, kteří chtějí zahraniční politiku stáčet směrem na Východ. Je třeba zlepšit právní kulturu, schválit zákon o státní službě a zavést možnost odvolání prezidenta."
Související
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
Ministerstvo financí , Miroslav Kalousek
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
včera
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.
Zdroj: Libor Novák