Praha - Politické strany nesouhlasí s rozhodnutím ministerstva zahraničních věcí rušit české zastupitelské úřady ve světě. Jde o kontraproduktivní opatření, které zkomplikuje rozvoj ekonomické i politické diplomacie, shodují se ČSSD, KSČM, lidovci a Strana zelených před volbami do Poslanecké sněmovny.
Stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek je přesvědčen, že rušení a zřizování českých zastupitelských úřadů v zahraničí musí nezbytně vycházet ze schválené koncepce zahraniční politiky země. Nelze přitom podle něj používat účelová kritéria motivovaná jednorázovými finančními úsporami nebo vycházející z dočasného politického vývoje. „Minulé špatné zkušenosti ukazují, že v mnoha případech docházelo k opakovanému uzavírání a otevírání zastupitelských úřadů v jedné zemi, což mnohdy nenávratně poškodilo danou relaci, ale současně dlouhodobě snižuje důvěryhodnost české zahraniční politiky,“ sdělil agentuře Mediafax.
Proti rušení českých kontaktních míst ve světě je zásadně také KSČM. „Dlouhodobě mne znepokojuje snaha šetřit na MZV, jeho váha v rozpočtu klesá, zatímco procesy globalizace kladou na zahraniční politiku vyšší požadavky. Je to špatný a neproduktivní směr,“ konstatoval stínový ministr zahraničí za KSČM, europoslanec Miloslav Ransdorf.
Obdobný názor má také šéf lidovců Cyril Svoboda, který poukazuje na nenahraditelný význam zastupitelských úřadů pro rozvoj ekonomické diplomacie. "Rušení zastupitelských úřadů ČR ve světě je chybou. Právě v době hospodářské krize by se měla zintenzivnit činnost ekonomických oddělení našich ambasád. Jiné státy to vědí. My jsme to ještě nezjistili," kritizuje Svoboda.
Strana zelených podle slov jejího lídra Ondřeje Lišky podporuje harmonizaci zahraniční služby v rámci EU a diplomatickou spolupráci se sousedními zeměmi. Jako vhodný se zeleným jeví například model kooperace visegrádské čtyřky, která dostala konkrétní podobu ve formě Visegrádského domu již v březnu v jihoafrickém Kapském městě. "Zastupitelské úřady by se neměly rušit jenom kvůli současné potřebě ušetřit peníze, konkrétně rozhodnutí uzavřít zastupitelský úřad v zimbabwském Harare považujeme vzhledem k místní situaci a pozici ČR v zemi, za chybné," vysvětlil Liška.
K rušení zastupitelských úřadů mají smířlivější postoj ODS a TOP 09. Poukazují na to, že rozmístění českých kontaktních míst ve světě není vždy zcela finančně efektivní. "Rozsah naší diplomatické služby musí odpovídat jednak zahraničně-politickým zájmům ČR, ale stejně tak i ekonomickým možnostem naší země. Proto proti zrušení některých zastupitelských úřadů nenamítám," řekl šéf obranného výboru Poslanecké sněmovny a středočeský kandidát za ODS Jan Vidím.
"Uzavírání zastupitelských úřadů je vždy ztrátou možností pro naši zahraniční politiku. Je mi ale bohužel jasné, že vzhledem ke stavu rozpočtu České republiky budou některé kroky tímto směrem nevyhnutelné. Tato smutná skutečnost je již dostatečně povědomá," dodal předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg s tím, že uzavírání zastupitelských úřadů by se ovšem nemělo týkat Afriky, kde má Česko stále slabé kontakty.
O ukončení činnosti šesti zastupitelských úřadů rozhodla vláda Jana Fischera svým usnesením loni v říjnu. Velvyslanectví v angolské Luandě a generální konzulát v kanadském Montrealu byly již v březnu uzavřeny.
Osud českého konzulátu v Sao Paolu a velvyslanectví v Harare, jejichž činnost měla být ukončena do konce tohoto roku, však ještě není úplně zpečetěn. Stejně tak stále visí otazník nad velvyslanectvím v kolumbijské Bogotě a generálním konzulátem v australské Sydney, které měly být uzavřeny již letos v září. Ministr Kohout v polovině dubna avizoval, že finální rozhodnutí ponechá až na příští vládě, která vzejde z květnových voleb.
Související
Rusko viní českého diplomata z pašování. Chce zahájit trestní řízení
Ukrajina má po dvou letech opět velvyslance v Praze. Pavlovi se představil česky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák