Strany se shodují na zavedení přímé volby prezidenta

Prostor pro přímé vyjádření vůle občanů hodlají nejvíce rozšířit Zemanovci. V rámci komplexní reformy volebního systému prosazují zavedení přímé volby prezidenta, hejtmanů i starostů. Na regionální a komunální úrovni by odpovědnost představitelů správních celků propojili s krajskými a komunálními referendy. "V případě, že by se starosta nebo hejtman dostal do rozporu s většinou zastupitelstva, vypíše se k tomuto problému referendum. Pokud by starosta v takovém referendu prohrál, odstoupil by," nastínil lídr strany Miloš Zeman změnu systému.

Taktéž Věci veřejné prosazují přímou volbu prezidenta, hejtmanů a starostů. Jako jediná strana se navíc chlubí tím, že přímou volbu již uplatňuje v rámci vnitřního fungování strany. Podle šéfa strany Radka Johna zvýší přímá volba vědomí politiků o osobní zodpovědnosti vůči občanům, kteří ho do úřadu zvolili. Zabrání jim tak funkci zneužívat v rozsahu, jak se to v řadě případů nyní děje. "Jsme přesvědčeni, že důvěra lidí ve zvolené zástupce díky přímé volbě vzroste," soudí John.

Také TOP 09 mezi své volební priority zařadila přímou volbu prezidenta a starostů. "Přímá volba prezidenta a starostů by zvýšila zájem občanů o veřejný život," míní šéf strany Karel Schwarzenberg.

ČSSD, ODS, KSČM, lidovci i Strana zelených souhlasí s přímou volbou prezidenta.

Podle šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka má přímá volba prezidenta svou logiku. "Podporujeme posilování prvků přímé demokracie a s přímou volbou prezidenta souhlasíme. Přímou volbu hejtmanů a starostů nevylučujeme, ale zatím vyčkáme, nakolik se osvědčení tento institut při volbě prezidenta," vysvětlil Paroubek.

Lídr ODS Petr Nečas je podle svých slov spíše zastáncem nepřímé volby prezidenta. Respektuje však většinovou shodu v rámci ODS, která si přímou volbu zakotvila ve svém programu, a rozhodně ji nehodlá blokovat.

Ani lidovcům nečiní přímá volba prezidenta žádné obtíže. "Přímou volbu prezidenta budeme jednoznačně podporovat," konstatovala místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

"Podporujeme přímou volbu prezidenta, ovšem zároveň klademe důraz na zachování parlamentního charakteru českého politického systému," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip.

Přímá volba prezidenta je tématem, které se v České republice diskutuje již řadu let. ČSSD stejně jako ODS už ve sněmovně předložila své návrhy na zavedení tohoto institutu, Strana zelených zase požadovala, aby se k této otázce konalo celostátní referendum. Na konkrétních parametrech zákona, který by přímou volbu prezidenta zakotvil, se však strany nebyly dosud schopny dohodnout. Kamenem úrazu se přitom staly nejen podmínky volby, ale především rozsah pravomocí, které by měl prezident, jenž by měl přímou volbou mnohem vyšší legitimitu, mít.

Nejdiskutovanějšími způsoby volby je jednokolová většinová volba, při níž vítězí již v prvním kole kandidát s nejvyšším ziskem hlasů. Nejčastěji zmiňovanou variantou je klasický dvoukolový systém, který se užívá pro volby do Senátu. Při něm postupují do druhého kola dva kandidáti s nejvyšší voličskou podporou, pokud nikdo nezískal v prvním kole více než padesátiprocentní podporu voličů. Ve hře je také francouzská varianta, která počítá s tím, že do druhého kola postoupí kandidáti, jež překročí práh 12,5 procent voličské podpory.