V ČR to mají ohlašovatelé korupce těžké, ale ne tak jako na Slovensku

Česká republika patří mezi šestnáct zemí EU, které poskytují zaměstnancům oznamujícím nekalé praktiky na pracovišti jen částečnou ochranu. TI ČR vytýká, že zde chybí komplexní právní úprava ochrany whistleblowerů.

Zaměstnanci se zde mohou opřít jen o pracovněprávní ochranu zaměstnanců proti neoprávněnému ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. V oblasti trestněprávní pak o limitované užití specifické úpravy utajení totožnosti a podoby svědka a případně o ochranu, kterou poskytuje zákon na ochranu svědků.

Aby TI českým whistleblowerům pomohlo, zřídilo poradenské centrum, kde jim je poskytována komplexní podpora a zároveň usilují o napravení whistleblowerem nahlášených nekalých praktik.

V Evropské unii jsou pouze čtyři země, které poskytují whistleblowerům dostatečnou právní ochranu (Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko, Spojené království). Nejhůře na tom jsou naopak whistlebloweři sedmi zemí EU (Bulharsko, Finsko, Řecko, Litva, Portugalsko, Slovensko, Španělsko). Zde se dočkají jen malé ochrany nebo žádné.

Podle TI plynou tyto rozdíly z míry politické vůle ke změně v různých zemích. Problém také shledává TI v tom, že v některých zemích je nahlašování korupce označováno slovy s negativním vyzněním.