Komu dát hlas se třetina voličů rozhodla až poslední týden

Praha - Zhruba čtvrtina lidí se definitivně rozhodla, ţe se zúčastní voleb, aţ v posledním týdnu před volbami nebo přímo v den voleb. A ještě víc, třetina voličů, se definitivně rozhodla, komu dá hlas, v posledním týdnu nebo v den voleb. Říká to průzkum STEM.

Povolební listopadový průzkum přesvědčivě ukazuje, jak se v posledním měsíci a hlavně pak v posledním týdnu před volbami dařilo získávat voliče především nováčkům na politické scéně: hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Potvrdilo se, ţe „pevné" politické strany s tradičním silným jádrem voličů jsou KSČM a KDU-ČSL. Na pevném jádru skončily také ČSSD i ODS – nepodařilo se jim přitáhnout na samém konci kampaně přelétavé a váhající voliče.

Je pravidlem, že v každých volbách se určitá část lidí rozhoduje až „na poslední chvíli", jestli vůbec volit půjde, a o něco větší podíl lidí také do posledních dní váhá, komu dá hlas. V letošních předčasných volbách se tak zvaně na poslední chvíli o své účasti rozhodla bezmála čtvrtina voličů (17 % v posledním týdnu před volbami a dalších 6 % až v den voleb). Ostatní voliči byli o své účasti rozhodnuti měsíc před volbami či déle.

Rozhodování o volební účasti se v porovnání se situací předcházejících voleb do PS v roce 2010 výrazněji liší především v kategorii pravidelných voličů (chodí ke všem volbám), což částečně odráží fakt, že letos byla volební účast nižší než před třemi lety.

Rozhodování, komu dát svůj hlas, bylo u třetiny voličů napínavé v podstatě až do dne konání voleb. Zhruba desetina účastníků voleb se rozhodla, kterou stranu bude volit, až v den voleb a další čtvrtina si byla jistá, koho zvolí, až v posledním týdnu před volbami. Čtvrtina voličů měla o své volbě jasno asi měsíc před volbami, 16 % několik měsíců před volbami a čtvrtina lidí přiznala, že volí vždy stejnou stranu.

Významné je zjištění, že ve srovnání s volbami do PS v roce 2010 letos výrazně (o 8 procentních bodů) přibylo těch, kteří se definitivně rozhodli až v posledním týdnu před volbami a ve stejné míře ubylo těch, kteří rozhodnutí o volené straně udělali několik měsíců před volbami.

Nepřekvapí, že lidé, kteří se o své účasti rozhodli na poslední chvíli (v posledním týdnu před volbami nebo až v den voleb) se také na poslední chvíli rozhodli, koho budou volit: 78 % z nich rozhodnutí učinilo týden před volbami nebo až ve volební místnosti, pětina voličů věděla, koho bude volit, měsíc před volbami či déle, ale váhala s volební účastí.

Následující dva grafy ukazují, kdy se rozhodovali voliči parlamentních stran o účasti a volbě. Oba ilustrují, jak výrazný byl nástup nových stran v posledním měsíci či týdnu před volbami.

Podívejme se na volební rozhodování „na poslední chvíli" pro názornost ještě z jiného pohledu. V následujícím grafu jsou přehledně vidět zisky stran nejdříve za voliče, kteří se rozhodli na poslední chvíli o své účasti u voleb, a pak za ty, kteří se do poslední chvíle rozhodovali, komu nakonec v předčasných volbách hodí svůj hlas. Volba ve prospěch nových stran (především ANO a Úsvit) a zaostávání tradičních politických stran (především KSČM, ODS a ČSSD) je patrná na první pohled.

Související

Odvolil i prezident Miloš Zeman

Prezidentské volby ovlivňují ruští agenti, udělají to znovu, varuje ruský zpravodaj

Moskva/Praha - V České republice se blíží prezidentské volby. Jejich první kolo odstartuje už druhý lednový pátek. Průzkumy pro první kolo favorizují dosavadního prezidenta Miloše Zemana. Je tu však někdo, kdo o obhajobě stávající hlavy státu vůbec nepochybuje. Ruský server "URA.ru" přišel k šokujícím závěrům, díky kterým se stal při posledních volbách v roce 2013 Miloš Zeman prezidentem. Navíc dodává, že se situace bude opakovat.
Předčasné volby do Sněmovny 2013

To nejlepší z volebních videí na jednom místě + VIDEO

Praha - Jaromír Dušomír, můj hlas je zelenej, ahóóóój. To je jen několik hlášek, které se po předčasných volbách v minulém roce staly legendárními. Díky videu z dílny Institutu politického marketingu můžete na ty nejlepší kousky z dílen jednotlivých stran a hnutí.

Více souvisejících

Volby 2013

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy