Sněmovna vřela: Hamáček nominován na šéfa, ODS a KSČM válčí o lavice

Praha - Poslanecký klub sociální demokracie dnes podle očekávání nominoval svého místopředsedu Jana Hamáčka na šéfa Sněmovny. Někdejší místopředseda dolní komory, za něhož se dnes postavilo také grémium ČSSD, dostal od svých spolustraníků jednoznačnou podporu. Ve 35 letech se může stát dosud nejmladším předsedou Sněmovny.

"Na jednání poslaneckého klubu nezazněl žádný jiný personální návrh a 48 hlasy ze 49 přítomných poslanců byla schválena nominace Jana Hamáčka do funkce předsedy Poslanecké sněmovny," uvedl na tiskové konferenci šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák, podle něhož jediným, kdo se zdržel hlasování, byl právě Hamáček.

"Já si uvědomuji důležitost této pozice, přistupuji k tomu s velkou pokorou," řekl Hamáček. Uvedl také, že je připraven komunikovat se všemi kluby i hrát roli v parlamentní diplomacii, přičemž chce spolupracovat s budoucím ministrem zahraničí.

"Já jsem se připravoval na pozici ministra obrany, nicméně bral jsem to hlavně jako roli takovou, že jako stínový ministr musím připravit sociální demokracii na to, že by za tento resort měla nést zodpovědnost, a ta práce je hotová," odpověděl dnes Hamáček novinářům na dotaz, zda mu není líto, že se nakonec nestane ministrem obrany. Jak po stránce programové, tak personální je podle něj ČSSD připravena se o obranu starat. Sobotka dnes neuvedl, kdo by mohl být v tomto ohledu náhradou za Hamáčka.

ODS a Úsvit ve vedení sněmovny nebudou?

Hamáček bude mít nejspíše čtyři zástupce (místopředsedy sněmovny). Za hnutí ANO bude kandidátkou Jaroslava Jermanová, za KSČM Vojtěch Filip, za TOP 09 Miroslav Kalousek a za KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Za nynějšího scénáře by se do vedení nedostala kandidátka ODS Němcová a ani Tomio Okamura, kterého nominuje jeho hnutí Úsvit.

"Zasedl poslanecký klub ANO 2011 a jednomyslně se shodl, že bude nominovat na první místopředsedkyni sněmovny naši kolegyni Jaroslavu Jermanovou," prohlásil předseda poslanců hnutí ANO 2011 Jaroslav Faltýnek. Podotkl, že jejich poslanci na ustavující schůzi podpoří čtyři místopředsednická křesla.

"Důvěry, kterou mi poslanecký klub dal, si vážím a doufám, že budu přínosem pro Poslaneckou sněmovnu," dodala Jermanová. Podle vlastních slov má zkušenosti s politickými jednáními z funkce starostky i z krajského zastupitelstva. "Čeká mě podrobné studium jednacího řádu, ale myslím, že to zvládnu bez problémů," dodala.

Komunisté na místopředsedu Sněmovny nominovali podle očekávání svého šéfa Vojtěcha Filipa, který zastával tento post v předminulém funkčním období. Filip uvedl, že komunisté chtějí opět předložit návrh na zrušení lustračního zákona, který znemožňuje spolupracovníkům Státní bezpečnosti (StB), tedy bývalé komunistické tajné policie, zastávat vybraná místa ve veřejné správě. "Pokud zůstane tento zákon v platnosti, budeme v rámci zákona o státní službě předmětem kritiky a sankcí od Evropské unie," prohlásil Filip.

Vedle Grebeníčka sedět nebudu

"Jednání o zasedacím pořádku by mělo být součástí programu 2. schůze," řekl ředitel tiskového odboru sněmovny Roman Žamboch. A někteří zákonodárci už si na své spolusedící postěžovali. "Proč mne pánbůh trestá? Na první schůzi vedle Grebeníčka?" napsal na Facebook poslanec ODS Radim Holeček.

Následně se pod statusem rozjela debata, kde se ho někdo ptá, zdali už bodl komunistického poslance kružítkem. Holeček s úsměvem odpovídá, že až v pondělí. V dalším komentáři pak sdělil, že Grebeníčka považuje za ikonu zvěrstva, píše iHned.cz.

A do diskuse se přidal i poslanec Michal Kučera /TOP09/, který bude sedět vedle kolegy Romana Kubíčka /ANO/. "Tak já vedle někoho z Anofertu. Tak třeba dostanu pečené kuře," naráží na šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který je majitelem společnosti Agrofert, pod niž spadá i firma Vodňanské kuře.

Zasedací pořádek podle abecedy ale přináší také další paradoxy. Například šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, známý svým negativním postojem ke komunistům, usedne mezi Jaroslava Borku z KSČM a Františka Adámka, který byl od prosince 1989 tajemníkem ÚV KSČ, následně členem KSČM a nyní se do sněmovny dostal za ČSSD.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

včera

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk

Z britských vládních kruhů stále silněji zaznívají hlasy, podle kterých britský premiér Keir Starmer již v pondělí oznámí plán na své odstoupení z funkce. Ačkoli předseda vlády ještě donedávna vytrvale prohlašoval, že z úřadu neodejde a je připraven čelit jakékoli vnitrostranické výzvě, atmosféra v Downing Street se během posledních osmačtyřiceti hodin zásadně proměnila. Několik vysoce postavených zdrojů z nitra vládního kabinetu se nyní shoduje na tom, že ministerský předseda představí časový harmonogram své rezignace ve velmi brzké době.

včera

včera

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

včera

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

včera

Zelenskyj potvrdil útok na ruskou ropnou rafinérii. Drony uletěly více než 2 000 kilometrů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že ukrajinské drony zaútočily na ropnou rafinérii v Ťumenské oblasti na západní Sibiři, která se nachází více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy