Klaus: Nové strany jsou nebezpečné a Řecko s Portugalskem by neměly být v eurozóně

Klaus se v rozhovoru velmi kriticky vyjadřuje k předvolební politické situaci v Česku. "Většina české veřejnosti, včetně mě, předpokládala, že odchod Mirka Topolánka z vedení ODS je pro ODS určitým odlehčením, že to dává šanci hynoucí kampaň a image této strany v očích veřejnosti nějak změnit. Objevila se naděje, že tu stranu lze znovu nastartovat. Nechci přinášet smutné zprávy, ale zdá se mi, že k žádnému znovu nastartování ODS nedošlo, a to je před těmito volbami velmi varovné,“ uvedl Klaus. A dodal, že je evidentní, že ODS se měla zbavit minimálně dvou osob.

Klaus poznamenal, že z politiky se vytratil boj mezi pravicí a levicí, který pamatuje z devadesátých let. "Místo něj zde máme něco úplně jiného: osobní výpady, směšné billboardy, podpásové útoky... O tom by ale politika být neměla," konstatoval.

Novým politickým subjektům prezident nedůvěřuje. "Kdybyste mě teď natáhli na skřipec a ptali se, jestli znám nějaký názor pana Johna, ale skoro bych přidal i pana Schwarzenberga, tak ani na mučidlech bych si neuměl žádný jejich politický názor vymyslet," uvedl Klaus a připomněl slova šéfa lidovců Cyrila Svobody, který před novými stranami varoval. "Cyril Svoboda správně řekl: Nové strany, neznámé, nedefinované, prázdné, bez členské základny, ty jsou největším nebezpečím demokracie. Nikoliv staré strany, které mají desetitisícové členské základny a není možné je snadno převalit z jedné strany na druhou," dodal prezident.

Klaus podle svých slov cítí určité zklamání, že přijetí deseti nových členských zemí do EU neznamenal impuls ke změně unie. "Je pro mě velkým zklamáním, že příchod nových deseti středo- a východoevropských zemí nezapůsobil jako jistý korekční mechanismus k nastartovanému mechanismu dosavadního fungování EU. Ukázalo se, že tyto země daly přednost krátkodobým zájmům, že chtěly být co nejdříve 'in' a podílet se na jistých nesporných výhodách plynoucích z evropského integračního procesu," vysvětlil Klaus s tím, že tyto země přehlédly nevýhody. Klaus konstatoval, že změna může přijít pouze od voličů, nikoliv od politiků, médií nebo evropské byrokracie

Prezident rovněž kritizoval současný model společné evropské měny, ale zdůraznil, že není proti společné měně jako takové. Podle prezidenta jsou členy eurozóny země, které tam nepatří, protože mají nedostatečnou úroveň ekonomiky. "Já polemizuji s tím, zda s nimi má mít společnou evropskou měnu třeba Řecko," vysvětlil. Podle prezidenta Česko patří do "německého ekonomického prostoru“ a umí si představit, že by mělo společnou měnu s Německem a zeměmi jeho prostoru, protože jejich ekonomika "společně dýchá". Nemá tam ale v tom případě co dělat například Portugalsko.

Pomoc Řecku je podle prezidenta politické, ne ekonomické rozhodnutí. Klausovými slovy jde o solidaritu politiků, ne národů. "Jestli politici mohou přesunout část peněz ze svých rozpočtů do jiné země a doma jim to projde, to je věc jiná. S autentickou solidaritou Němců a Francouzů s Řeky to ale nemá nic společného," podotkl.

Klaus řekl, že existují dvě varianty, jak řecká krize zapůsobí na EU – buď odhalí problémy eurozóny, to je podle něj optimistická verze. Nebo unie bude reagovat další unifikací. "To by byl velmi neblahý scénář, ale přesně sem míří zcela absurdní úvaha, která se objevila minulý týden, aby EU začala kontrolovat rozpočty jednotlivých členských zemí," prohlásil s tím, že se to klidně může stát a znamenalo by to další oslabení státu jako instituce a posílení nadnárodního konceptu EU. Státy by tak přišly o možnost rozhodovat o svém nejdůležitějším zákonu.

Odchod Jana Fischera do pozice viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Klaus doporučuje nepřeceňovat. "EBRD nic důležitého nedělá a podle mého názoru by vůbec neměla existovat. Takže je pak jedno, kdo se dostává do jejích klíčových funkcí," uvedl Klaus s tím, že Česko ji za dvacet let nepotřebovalo.

Prezident v rozhovoru řekl, že nerozumí kroku guvernéra ČNB odstoupit půl roku před koncem mandátu a nevylučuje, že za tím může být pracovní nabídka. Tůma podle prezidenta banku řídil v souladu se současnými trendy, to znamená velká opatrnost, inflační cílení, boj s inflací jako primární úkol a malý zájem o ekonomický růst.

Klaus pochválil viceprezidenta ČNB Mojmíra Hampla za jeho kritické názory na MMF v rozhovoru pro rakouský list Der Standart, od nichž se distancovali guvernér ČNB, ministr financí i premiér. "Názory Mojmíra Hampla jsou známé a v případě MMF opakované a v podstatě s nimi souhlasím. Myslím, že jeho názory je třeba pochválit. A to, že se od něj velmi neloajálně odtáhli guvernér, ministr financí a předseda vlády, to mě velmi mrzí," dodal Klaus.