Zeman bude mluvit do sestavování vlády. Koho ale on měl v kabinetu jako premiér?

Martina Stropnického z hnutí ANO ministrem obrany nejmenuji. To prohlásil prezident Miloš Zeman při nedělních Hovorech z Lán. Zeman řekl, že by pochopil, kdyby to byl adept na ministra zahraničí nebo kultury, ale v případě, že by bral obranu, neváhal by Stropnického přirovnat k bývalé šéfce tohoto resortu Karolině Peake. Kolem jmen členů nové vlády ale běží hodně spekulací.

Mezi jmény, která leží v žaludku Miloši Zemanovi, jsou i Lubomír Zaorálek jako možný ministr zahraničí, nebo třeba Jiří Dientsbier na postu ministra spravedlnosti. Naopak Andrej Babiš jako ministr financí by prezidentovi zas až tak nevadil. Vláda Bohuslava Sobotky by podle zákulisních informací mohla mít 17 členů v poměru 8 pro ČSSD, 7 pro ANO a 2 pro lidovce.

Jenže samotnému Zemanovi coby premiérovi se ale někteří ministři také příliš nepovedli. S nadsázkou řečeno by nálepku s názvem omyl mohla dostat dobrá třetina ze 27ti ministrů, kteří se vystřídali v Zemanově vládě.

Třeba takový Ivo Svoboda. O jeho angažmá v kauze vytunelované továrny na kočárky se mluvilo už před jeho nástupem do funkce ministra financí. Nakonec dostal pět let za mřížemi. Petr Lachnit jako ministr pro místní rozvoj měl podle policie uzavírat pochybné smlouvy na pronájem lukrativních nemovitostí. Nechvalně ho ale proslavila i aféra kolem dvou vyhozených pracovnic ministerstva, které přišly s obviněním, že je jejich nadřízený šikanoval a dokonce jednu z nich nařkl z čarodějnictví.

Mužem Zemanovy vlády byl i původem elektromechanik - kandidát strojvedoucího Stanislav Gross. Jeho židle se pod ním rozhoupala v momentě, kdy nedokázal vysvětlit financování bytu a především svůj zázračný výdělek při prodeji akcií, na kterém trhl víc než 100 milionů korun.

Ministr Karel Březina zas proslul neustálými opletačkami u soudů a rychlou jízdou, kdy se se zapnutým majáčkem vyhýbal dopravní zácpě. Na ministra zdravotnictví Ivana Davida praskla jeho přílišná náklonost k ředitelce kabinetu. Ač vystudovaný psychiatr, jeho reakce nebyly vždy adekvátní.

Jaromír Schling jako ministr dopravy zase zadal výstavbu dálnice D47 bez výběrového řízení. Smlouva byla tak nevýhodná, že i když jí pak vláda zrušila, musel stát izraelské firmě zaplatit přes půl miliardy.