KSČM narazila: Tažení proti lustracím a novému kodexu vláda stopne

"Vláda považuje předložený poslanecký návrh spíše za příspěvek do diskuze o dalším vývoji požadavků na přístup k funkcím ve veřejném sektoru a za další impuls k provedení nezbytných odborných analýz stávající právní úpravy i jejích možných změn," stojí v předběžném stanovisku. Podle komunistů byly takzvaný velký a malý lustrační zákon přijímány jako dočasná opatření, která již ztratila svůj význam.

Lustrační zákon (tzv. velký) stanoví podmínky, které musejí splňovat zájemci o výkon funkcí v orgánech státní správy, v justici, armádě a veřejnoprávních médiích, v podnicích s většinovou účastí státu nebo v České národní bance. Norma zakazuje v těchto oblastech působit lidem, kteří byli v letech 1948 až 1989 příslušníky nebo spolupracovníky StB, angažovali se minimálně v okresních výborech komunistické strany, v Lidových milicích nebo studovali alespoň tři měsíce na vysokých školách někdejší sovětské tajné policie KGB. Lustrační osvědčení vydává ministerstvo vnitra.

Podobnou lustrační normu (tzv. malý lustrační zákon) schválila o půl roku později Česká národní rada, i pro službu u policie, ve vězeňství a na ministerstvu vnitra. Oba zákony měly platit pět let, jejich účinnost však byla prodloužena nejprve v říjnu 1995 o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení jejich platnosti zrušeno úplně.

Vláda v demisi vydá zřejmě nesouhlasné stanovisko také k předloze KSČM, která by o rok odložila účinnost nového občanského zákoníku. Poslanci KSČM zdůvodňují návrh tím, že chtějí dát soudcům, advokátům a veřejnosti dostatečný prostor se s novým kodexem seznámit. Vláda ale namítne, že nový občanský zákoník byl schválen zhruba před dvěma lety a řada subjektů se na rekodifikaci soukromého práva, která bude účinná od ledna, připravovala.

Stanovisko kabinetu je pro zákonodárce nezávazné. Není ale pravděpodobné, že by Parlament stihl předlohu projednat do konce roku.

Nový občanský zákoník je tematicky rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. V obecné části jsou vymezeny pojmy, s nimiž text občanského zákoníku pracuje. Část Rodinné právo v sobě zahrnuje dnešní zákon o rodině. Dotýká se jak institutu manželství, tak vztahů mezi příbuznými, píše server penize.cz.

Část Absolutní majetková práva v sobě skrývá definici vlastnictví, práva k cizím věcem a problematiku dědění. Čtvrtá část nazvaná Relativní majetková práva je nejobsáhlejší. Zahrnuje v sobě různé druhy smluv, stejně tak jako závazky z deliktního jednání (tedy i odpovědnost za škodu). Poslední část se zabývá především legislativně technickou problematikou, mimo jiné tím, které dosavadní zákony budou novým zákonem zrušeny.