Praha - Prezident Miloš Zeman na druhý svátek vánoční pronesl své poselství. Zhodnotil v něm své dosavadní působení v úřadu. Sliby, které dal občanům, plní, jak sám řekl. Redakce EuroZprávy.cz přináší přepis celého Zemanova projevu.
Dobrý den vážení spoluobčané, když jsem se připravoval na dnešní vystoupení, přečetl jsem si bilanční projevy všech předchozích prezidentů. Až do roku 1948 měly tyto projevy charakter vánočních poselství. První novoroční projev přednesl 1. ledna 1949 Klement Gottwald. Ale je i druhý a hlubší důvod pro vánoční poselství, než je návrat k tradicím. Na Nový rok si obvykle dáváme předsevzetí, která mnohdy nesplníme. Já sám jsem si několikrát předsevzal, že přestanu kouřit a bohužel se mi to zatím nepodařilo splnit. Zatímco v povánoční pohodě, v klidu a míru, bilancujeme uplynulý rok a zkoumáme, co se nám povedlo a také co se nám nepovedlo. Skládáme účty sami sobě i svým blízkým. Prezident republiky má povinnost složit účty všem občanům. Dovolte mi, abych se o to pokusil. Nebudu váš příliš zatěžovat běžným výčtem prezidentské činnosti. Od inaugurace jsem absolvoval 620 setkání s občany na náměstích, se zaměstnanci v podnicích, se studenty ve školách, se starosty, primátory, hejtmany, členy obecních a krajských zastupitelstev, velvyslanci, poslanci, senátory, ministry a samozřejmě vedle zahraničních státníků i se členy nejrůznějších společenských organizací. Ale to, co pokládám za daleko důležitější, je plnění slibů. A skládání účtů znamená zeptat se, zda jsem své sliby dané v prezidentské kampani, nebo krátce po ní, dokázal nebo nedokázal splnit. A při tomto skládání účtů je na místě osobní odpovědnost, ne vymlouvání se na druhé a ne chlubení se cizím peřím. Dal jsem vám pět základních slibů. Ten první byl slib, že nebudu vyhlašovat amnestii a že nebudu udělovat milosti, s výjimkou případů nevyléčitelně nemocných, kteří se nedopustili závažného trestného činu. A tak se nemůže stát, že by milost dostal například muž, který zabil svého otce. Populární cyklista, který při dopravní nehodě zabil tři nevinné lidi nebo daňový podvodník, který dostal milost ze zdravotních důvodů a poté se zázračně uzdravil. Druhý slib se týkal zlepšení vztahů České republiky s institucemi Evropské unie. Tak jako v sídlech většiny evropských hlav států i na Pražském hradě vedle české vlajky vlaje vlajka Evropské unie, jíž jsme členem. Při mé návštěvě v Bruselu jsem se snažil zlepšit podmínky při čerpání evropských dotací, a to zejména v souvislosti s dlouho odkládaným služebním zákonem. Pokud jde o třetí slib, zavázal jsem se, že stabilizuji Ústavní soud, který byl v té době na pokraji kolapsu pro nedostatek ústavních soudců. Dnes bylo schváleno Senátem deset ústavních soudců a já bych za to chtěl Senátu poděkovat. Dva mé návrhy přitom Senát nepřijal, ale i to je jeho právo. Ústavní soud tedy pracuje v plném složení a pracuje dobře. Čtvrtým, předposledním slibem, byl závazek, že třetinu svého platu budu odevzdávat na splácení státního dluhu. Vím, že je to jenom kapka v moři, ale jsem velmi rád, že se v posledních týdnech k tomuto fondu připojují nejenom občané, ale i podniky. A přál bych si, aby se tento fond stal jakousi analogií sbírky na podporu a pomoc republice, i když vím, že snižování zadluženosti je především úkolem vlády a její hospodářské politiky. A teď už přecházím k pátému, poslednímu a nejsložitějšímu slibu. Ve svém inauguračním projevu jsem se zavázal, že se pokusím spíše sjednocovat než rozdělovat. Nemluvím teď o rozdělení společnosti na příznivce a odpůrce jednotlivých prezidentských kandidátů. Tato válka skončila prezidentskou volbou. Mluvím o daleko hrubším rozdělení, kde osa vedla mezi těmi, kdo byli nespokojeni s tehdejší koaliční vládou, a těmi, kdo s touto vládou byli spokojeni. Podle průzkumu veřejného mínění vyjadřovalo Nečasově vládě nedůvěru 80 procent občanů. Nečasova vláda sice podala demisi, ale byl jsem pod tlakem, abych jmenoval vládu v podstatě ve stejném složení s výjimkou osoby premiéra a se stejným programem. Tento návrh, který se opíral o křehkou a pochybnou stojedničkovou parlamentní většinu, jsem odmítl a v souladu se svým ústavním právem jsem premiérem jmenoval nezávislou osobnost Jiřího Rusnoka. A při jeho jmenování jsem řekl, že je to jediná cesta, jak dosáhnout vyvolání předčasných voleb. Chtěl bych Rusnokově vládě poděkovat. Poděkovat za to, že její ministr průmyslu rozuměl průmyslu, že její ministr zemědělství rozuměl zemědělství, že její ministr obrany rozuměl problematice armády a tak dál. A chtěl by jí poděkovat také za to, že dokázala připravit základní zákon roku, tedy zákon o státním rozpočtu, který zabezpečuje alespoň minimální ekonomickou stabilitu naší země. Ve volbách bylo rozdělení překonáno tím, že nastoupili noví poslanci, nová politická hnutí, kterým bych chtěl popřát úspěch při jejich činnosti. Opozice dostala oněch zbývajících 20 procent a jí bych chtěl popřát, aby byla opozicí tvůrčí, kritickou a odpovědnou. Vážení televizní diváci, milí spoluobčané. My si zpravidla přejeme do nového roku zdraví jako nejcennější životní hodnotu a já sám jsem si v posledních týdnech hodnotu zdraví sám uvědomil. Ale dovolte mi, abych vám popřál ještě něco dalšího. Chtěl bych vám popřát naplněný život. Život naplněný užitečnými skutky, protože jenom takový život přináší štěstí a radost. Takže do příštího roku hodně zdraví, štěstí a životní pohody.
Související
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla
Miloš Zeman , Vánoční poselství prezidenta ČR
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
před 1 hodinou
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
před 2 hodinami
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
před 2 hodinami
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
před 3 hodinami
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
před 4 hodinami
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
před 4 hodinami
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
před 5 hodinami
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
před 5 hodinami
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
před 6 hodinami
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
před 7 hodinami
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
před 7 hodinami
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
před 8 hodinami
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
před 9 hodinami
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
před 10 hodinami
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
před 10 hodinami
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
před 11 hodinami
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
před 12 hodinami
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
před 13 hodinami
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
před 14 hodinami
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák