Bradáčová o vazbě Ratha. Podívejte se

Reagovala tak na výroky Davida Ratha o nadužívání vazby. Někdejší poslanec a hejtman Středočeského kraje za ČSSD ve čtvrtek u Ústavního soudu uspěl s dvěma stížnostmi proti rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který mu prodlužoval vazbu. Do propuštění v listopadu 2013 strávil bývalý politik obviněný z korupce a manipulování veřejných zakázek za mřížemi 18 měsíců."Slova o nadužívání vazby mohu používat jen ti, kteří neznají reálná čísla," míní Bradáčová. Počet vazebně stíhaných se od začátku tisíciletí podle jejích údajů snižuje každoročně.Nález Ústavního soudu pro ni nebyl překvapivý z pohledu argumentace. Ještě v polovině srpna, kdy rozhodoval o předchozích Rathových stížnostech, tentýž senát posoudil vazbu jako důvodnou, upozornila Bradáčová.Problém spočíval v tom, že žalobce Petr Jirát žádost o prodloužení vazby zdůvodňoval stále stejným způsobem. "S nárůstem vazební lhůty se vazební důvody oslabují, to byl hlavní argument," řekla Bradáčová, která jako krajská ústecká státní zástupkyně stála v květnu 2012 na začátku Rathovy kauzy.Souhlasila s názorem ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, podle níž mají být vazební případy projednávány rychle bez jakýchkoli průtahů. Ty jsou však mnohdy dány i procesními pravidly. V kauze Davida Ratha mimo jiné i tím, že všechny žalované skutky bylo nutné vést ve společném řízení. "Dokonce i u skutků, které teď řeší pražské zastupitelství, nás obhajoba kritizuje, že měly být souzeny společně," připomněla Bradáčová.Podle současných pravidel tak není možné například vybrat ze zjištěných trestných činů ten nejzávažnější a nechat ho samostatně posoudit soudem, jak je možné například v jiných zemích. Nejen kvůli tomu bude podle ní nutné procesní předpisy upravit. "Nevyhneme se tomu přehodnotit trestní řízení a vystavět ho na modernějších zásadách," dodala.