Boj o "superuředníka": Vyhraje Rusnokova vláda nebo ČSSD?

Vládní novelu předkládá na základě rozhodnutí předsedy vlády ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud ji kabinet schválí, bude se jí zabývat Parlament. Po případném schválení oběma komorami by měla vstoupit v platnost od začátku roku 2015. Její zavedení přitom bude znamenat navýšení výdajů státního rozpočtu o zhruba šest miliard korun ročně. Uvádí to důvodová zpráva k novele, kterou vláda zveřejnila na své internetové stránce.

Novou verzi zákona, kterou připravila ČSSD, vláda odmítla, neboť podle ní nereflektuje změny v právním řádu od schválení původního zákona v roce 2002 do dneška. Podle předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky ale byla novela pečlivě připravena a projednána.

Prezident Zeman chce, aby byl zákon přijat v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Poté by totiž mohl jmenovat členem vlády i předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, který by jinak mohl mít problém s lustračním osvědčením. Miliardář se totiž nyní na Slovensku soudí kvůli své údajné aktivní spolupráci s komunistickou StB. Novela zákona o státní službě totiž lustrační osvědčení od členů kabinetu nevyžaduje.

Který návrh je lepší?

Nový zákon (vládní) počítá s vytvořením pozice generálního ředitele státní služby. Takzvaný "superúředník" bude dohlížet na státní úředníky. Generální ředitelství bude také vést rejstřík státních zaměstnanců a čekatelů na obsazení státního místa. "Superúředník" bude mít svého zástupce. Oba bude na návrh vlády jmenovat a odvolávat prezident.

Podle návrhu ČSSD by měl být nejvyšší z úředníků jmenován na šest let. Vybírat ho bude vláda ze zaměstnanců, kteří minimálně šest let pracovali ve státní správě. S nuceným zkrácením jeho úřadu by musel souhlasit prezident. Kandidáta na novou pozici má ale jmenovat vláda (nikoli prezident) do konce července, jinak ho navrhne Senát.

Novela služebního zákona, kterou Poslanecké sněmovně předložili sociální demokraté, počítá také se zpřísněním obsazování úřednických míst. Každý, kdo se bude ucházet o post ve státní správě, bude muset projít veřejným výběrovým řízením. Jeho součástí má být i pohovor v cizím jazyce.

Náročnost pozice a dosaženou praxi by potom měl rozlišovat platový tarif s 16 platovými třídami a 12 platovými stupni v každé z nich. Kromě toho budou státní úředníci moci dále získávat příplatky, osobní ohodnocení nebo odměny. Celkové jednorázové odměny ale nesmí překročit čtvrtinu celoročního platu.

Nutnost přijetí nového služebního zákona politici často obhajují tlakem Evropské komise, která jím podmiňuje čerpání dotací na roky 2014 až 2020.

Požadavek Bruselu není ovšem ve skutečnosti tak akutní, podle Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR dala komise Česku čas až do konce roku 2016. To už je ale opravdu ten nejzazší termín. "Třebaže by zákon o státní službě měl být přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že jeho urychlené přijetí by nemělo být na úkor jeho kvality," uvedl Stašek pro server IHNED.cz.