Vydejte Svobodu /ODS/ ke stíhání, doporučil výbor. Jednání bylo bouřlivé

Výbor se zabýval Svobodovým případem už potřetí. Bývalého primátora již dříve vyslechl, dnes kauzu vysvětloval poslancům Šlachta. "Očekávala jsem obsáhlejší vystoupení a v tomto případě mě nějak zvlášť neuspokojilo," uvedla Němcová. Poslanec Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové) podotkl, že poslanci nemohli na některé otázky dostat odpověď. "Pan ředitel Šlachta se nemohl vyjádřit, neboť mu státní zástupkyně k tomu nedala souhlas," řekl. Šlachta ale při odchodu z jednání uvedl, že "otázky, které chtěli, jsme zodpověděli".

Polčák pro Svobodovo vydání nehlasoval. "Já jsem hlasoval podle ústavy a někdo hlasoval podle svého volebního programu," konstatoval. Připomněl nedávnou změnu ústavy, která zrušila doživotní imunitu zákonodárců. Pokud by poslanci Svobodu nevydali, mohl by být stíhán potom, co by mu skončil mandát. Sociální demokraté hlasovali podle Stanislava Humla zhruba napůl. "Já jsem se rozhodl pro vydání protože mám pocit, že bychom panu Svobodovi zaprvé ublížili, kdybychom ho nevydali, a zadruhé si myslím, že jaksi si to přinesl z minula, že se to netýká poslaneckého mandátu," uvedl Huml.

Obvinění se týká zakázky, kterou loni získala firma Haguess. Vybrána byla v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění, kdy magistrát oslovil pouze tohoto dodavatele. Městu prý exprimátor způsobili škodu asi 25 milionů korun. 

Sám Svoboda ale všechna obvinění odmítá. „Ten proces je zinscenovaný. Neobsahuje ani žádný důkaz o tom, že jsem se já, nebo někdo z rady dopustil úmyslného trestného činu. To v té žalobě vůbec není, přesto že je tak formulovaná. A z tohoto pohledu je žaloba pro mě nepřijatelná, neplatná a vnímám ji jako politický proces," prohlásil exprimátor Prahy.

Jak to začalo...

V roce 2005 vzniká na Radě Hlavního města Prahy a pod přímým dohledem tehdejšího primátora Pavla Béma myšlenka převést co největší část administrativních činností města na moderní počítačovou komunikaci. Takzvaná strategie ePrahy měla údajně výrazně zlepšit a zrychlit služby občanům. Nejviditelnějším projektem byla takzvaná Karta Pražana, která měla splňovat desítky funkcí a údajně uspořit obrovské prostředky. Sliby – chyby. O osm let později se dá pod novým názvem Opencard použít pouze jako jízdenka městské hromadné dopravy, průkazka do poboček Městské knihovny a lze s ní platit v některých parkovacích automatech. Trochu málo na tolik slibů – a více než miliardu ne uspořených, ale nesmyslně utracených veřejných prostředků.... Vašich peněz, píše server bemovakarta.cz.

Opencard je dnes nepochybně nejdražší jízdenkou na světě. Jak se to stalo? Ve chvíli, kdy se začaly schvalovat projekty ePrahy, převedla Rada HMP s primátorem Bémem v čele nečekaně – a, především, v rozporu se Zákonem o Hlavním městě Praze, svoji nedělitelnou pravomoc schvalovat výběrová řízení na sobě podřízené úředníky. Politici se tak zbavili zodpovědnosti, předepsané jim zákonem. Nikdo, kromě protikorupčních organizací, neprotestoval.

Úředníci, ne už politici, potom vypsali otevřené výběrové řízení na systém Opencard. Dokumentaci si vyzvedlo několik desítek firem, protože šlo nesporně o velmi zajímavý projekt. Konečnou nabídku však nakonec podala pouze jedna – společnost Haguess s.r.o., se základním kapitálem sto tisíc korun - která ono otevřené výběrové řízení vyhrála...