Pro Čechy je Brusel něco jako Moskva, zlobí se Zaorálek

Sobotka řekl, že v minulých letech byla zničena dobrá pozice a pověst, kterou ČR získala vstupem do NATO a posléze i do EU. "Hlavním úkolem nového ministra zahraničí bude obnovit dobrou pověst ČR jako seriózního, srozumitelného partnera v rámci Evropy i mezinárodního společenství," zdůraznil Sobotka. Dodal, že jedním z úkolů Zaorálka bude také upevnit vztahy se sousedy, kteří jsou též členy EU, a to jak se zeměmi visegrádské čtyřky, tak s Německem a Rakouskem. "Abychom byli v rámci střední Evropy schopni dosahovat společných stanovisek a společně vyjednávat v zájmu ČR," dodal premiér.

Česká republika se podle nového ministra zahraničí nemůže zbavovat odpovědnosti za podobu Evropské unie. "V této zemi deset let po vstupu do EU bohužel stále panuje představa, že Brusel je něco jako Moskva," řekl. "Jestli to nefunguje, tak i díky nám. My jsme součástí toho společenství," doplnil.

Při předávání úřadu mluvil Zaorálek také o tom, že dosavadní politiku země na poli lidských práv nepovažuje za srozumitelnou. "Vyjadřovali jsme se k nim pouze tehdy, když se nám to hodilo, pouze ve vybraných věcech. Dokonce bych mohl jmenovat věci docela skandální, které se staly v souvislosti s Libyí a podobně. Vypadá to, že vůbec nemáme ujasněno, jak lidská práva chápeme a jak se v nich angažujeme," prohlásil nový šéf diplomacie.

Česko by se mělo připojit k jednotné evropské měně i evropskému fiskálnímu paktu, prohlásil dnes Zaorálek. "Budeme se snažit, abychom byli v co nejkratším čase schopni přijmout euro. Na datu ale ještě dohodnuti nejsme. Fiskální pakt, to je věc, ke které bychom se také rádi připojili a kterou budeme prosazovat v koalici," řekl ministr.

Fiskální pakt ale v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. Odcházející Rusnokova vláda nechala rozhodnutí o paktu novému kabinetu a předcházející Nečasova vláda se v postoji k paktu nedokázala sjednotit. Pakt zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. ODS ale v minulosti požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.

Referenda jsou ošidná

Podpisem Maastrichtské smlouvy se všechny nové členské země, které vstoupily do Evropské unie v květnu roku 2004, zavázaly k přijetí společné evropské měny. První z nich, která do eurozóny vstoupila, bylo v roce 2007 Slovinsko.

Česká republika zatím nesplnila takzvaná Maastrichtská kritéria, jejichž naplnění je pro uchazeče nezbytné. Především kvůli doznívající ekonomické krizi se euro netěší velké popularitě ani mezi samotnými Čechy. Podle průzkumu veřejného mínění Centra pro výzkum veřejného mínění z řijna 2013 si přeje přijetí společné měny jen 18 % Čechů.

„Myslíme si především, že ať už euro přijmeme nebo ne, je potřeba dodržovat kritéria pro nízký deficit státního rozpočtu a celkový veřejný dluh. Je nutné se zasazovat o to, abychom měli zdravé veřejné finance a deficit pod tři procenta," uvádí Věra Jourová.

Jak řekl EurActivu předseda KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, Češi se musí soustředit především na to, aby používali stejnou měnu jako sousední Německo. Během přijímání měny by si pak měli dát pozor na přepočet národní měny na tu evropskou, aby byl pro ni co nejvýhodnější.

Podle Bělobrádka jsou referenda ošidná. „Když se zeptáte, jestli máme přestat platit daně, tak je opravdu budeme muset zrušit. Některé otázky do referenda nepatří. Euro je sice politický projekt, takže se dá o referendu uvažovat, ale podle mě je náš systém nastaven tak, že by o tom měla rozhodnout vláda," řekl předseda KDU-ČSL. Dodává však, že pokud by k uspořádání referenda o této otázce panovala „obecná vůle", nejedná se o věc, která by byla křesťanským demokratům „zásadně proti srsti".