Praha - Roztroušená skleróza mi dává svobodu a utvrdila mě v životních prioritách, říká v rozhovoru s ČTK vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek. O zatím neléčitelné nemoci, s niž žije již 13 let, hovoří jako o družce, která ho bude doprovázet do konce života.
"Manželka si mě brala, když už věděla, jakou diagnózu mám. Já jsem jí říkal, že mám dvě milenky, jedna je KDU-ČSL, kterou sice opustit mohu, ale eresku (roztroušenou sklerózu), že asi neopustím nikdy," říká Bělobrádek o nemoci, jejíž první příznaky na sobě zpozoroval v šestém ročníku vysoké školy.
"Tak první, co bylo, je, že jsem trochu ztrácel rovnováhu, takže, když jsem si obouval boty a stál jsem na jedné noze, tak jsem padal," vzpomíná na období, kdy se mu také výrazně zhoršila fyzická kondice a přidaly se urologické problémy. Lékaři napoprvé nemoc neodhalili. "Ty vlastní příznaky, které mě přivedly k té diagnóze, bylo vlastně to, že mě zničehonic začaly chromnout prsty," vypráví. Po několika týdnech mu pak v nemocnici na základě magnetické rezonance mozku a rozboru mozkomíšního moku určili diagnózu.
Týden ve zkouškovém období posledního ročníku ležel na kapačkách, kde dostával silné dávky protizánětlivých kortikoidů. "Nevěděl jsem, co se mnou bude, tak jsem dostudoval s tím, že ta moje prognóza byla nejistá," říká Bělobrádek, který má remitentní formu roztroušené sklerózy, při níž čas od času dojde k takzvané atace a přinejmenším dočasnému zhoršení. "Ta choroba se nikdy nezastaví, pouze se buď utlumí nebo probíhá velmi pomalu."
Na léčbu zareagoval dobře, ataky se tak u něj prakticky neobjevovaly, i když typické a těžko snesitelné záchvaty brnění rukou, nohou nebo jiných částí těla se mu nevyhnuly. "V podstatě jedinou (ataku) jsem měl, když jsem měl potíže v zaměstnání. To byl také důvod, proč jsem odešel ze zaměstnání a stal jsem se politikem," naráží na rozhodnutí opustit povolání veterinárního inspektora na jatkách.
Politika mu prý svědčí, a i proto nemusí od ledna po letech používat kortikoidy, které mají řadu vedlejších účinků. Každý den si dává injekci s interferony, což jsou tělu mnohem bližší látky. Preventivně k nim užívá antidepresiva. "Je to věc, která moji povahu, která je dědičně prchlivá, zklidnila," míní.
Právě psychickou pohodu u autoimunní nemoci, která ničí obaly nervových vláken, považuje za zásadní. On sám prý nikdy nepropadl sebelítosti a nezačal si malovat černé scénáře, kam až by jeho nemoc mohla dojít. "Já jsem to bral, jak to přijde. Já z těch věcí nedělám nějak drama, prostě to k životu patří, choroby a neštěstí chodí po lidech, a ne po horách," říká s tím, že nemoc nejvíce prožívali jeho rodiče a bratr lékař.
I když se jeho stav stabilizoval, brnění nebo jiné proměnlivé příznaky se občas objeví. "Někdy vypadám jak opilý, protože se zamotám, padají mně věci z ruky, takže zásadně házím mobilem po zemi a padají mi klíče," uvádí jeden z příkladů. "Nešikovný jsem, takže když myji nádobí, tak musím být opatrný, protože taky něco občas rozbiju," říká s tím, že je těžké se na takové momenty připravit, protože má člověk od malička zažité, že je bez problémů zvládá.
Za největší handicap Bělobrádek považuje sníženou fyzickou výkonnost, hovoří také o tom, že se s nemocí hůře hledá životní partner. Nachází ale i oblasti, kde mu nemoc něco dala. "Já některé věci neřeším, protože, co bude za rok, za dva, to nevím, takže já jsem v tomhle trochu svobodnější možná než mnozí další, neřeším nějakou budoucí kariéru, protože dřív nebo později stejně budu muset skončit a teď je otázka, kdy to bude a v jaké formě. Takže mi to dává tu svobodu, že jdu krok za krokem, den za dnem a příliš velké plány si nedělám." Také ho prý nemoc utvrdila v prioritách.
Za důležitější než zdraví dnes Bělobrádek považuje mezilidské vztahy, protože "i nemocný člověk může mít kvalitní život, pokud má kvalitní mezilidské vztahy, pokud žije v prostředí lidí, kteří ho mají rádi, kteří ho berou takového, jaký je". Rodina se s chorobou již smířila a nebere to nijak útrpně, říká sedmatřicetiletý politik, jenž podporuje Nadační fond Impuls a Domov sv. Josefa v Žirči, které pomáhají lidem s roztroušenou sklerózou.
Další vývoj nemoci se dá prý jen velmi těžko předpovídat, protože zde existuje řada proměnných. "Mnoho lidí nepočítá s tím, že by se jim někdy mohlo něco stát, že by mohli skončit na vozíku, že by se o ně někdo musel postarat a podobně. A já s tím počítat musím," dodává.
Související
Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ
Jurečka je stále v ohrožení. Změna je nutná, míní bývalý předseda lidovců
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 1 hodinou
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 1 hodinou
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 2 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 3 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 4 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 4 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 6 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
včera
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
včera
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
včera
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
včera
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
včera
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
včera
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.
Zdroj: Libor Novák