Sobotka zakládá tým, má si posvítit na církevní majetek. Lidovci zatím mlčí

Monitorovací výbor se má zabývat průběhem a dopadem církevních restitucí. "Základním cílem je sumarizovat pro vládu informace, které se týkají naturálních restitucí, a informace, které se týkají možných soudních sporů, které mohou ještě souviset s požadavky církví na vracení majetku nad rámec toho, co bylo dohodnuto v rámci zákona o narovnání s církvemi," vysvětlil Sobotka.

Své představy o složení a činnosti komise dnes Sobotka předložil lídrům ANO Babišovi a lidovců Pavlu Bělobrádkovi. Na jejich názor bude čekat do konce týdne. Speciální koaliční jednání ke komisi svolávat nehodlá.

"Ony jsou v podstatě dvě možnosti, buď to, že skutečně něco takového vznikne, a nebo, že naopak jednotliví ministři budou ze svých resortů dávat zprávu," řekl dnes ČTK Bělobrádek s tím, že si jeho strana musí návrh nejprve prostudovat.

Dohled nad restitucemi měl mít původně jen ministr zemědělství. Úřad ale připadl KDU-ČSL, která majetkové vyrovnání s církvemi považuje za hotovou věc a nechce je dále přehodnocovat. Zřízení zvláštního výboru by tak mohlo být pro Sobotku další cestou, jak získat jistý dohled nad restitucemi, které jsou sociálním demokratům trnem v oku.

Zřízení komise ale podle Sobotky není možností, jak lépe "kontrolovat" Jurečku při práci. "Restituce nespadají jen do gesce ministra zemědělství. Jsou zde například požadavky na vydávání movitých kulturních památek, které spadají do gesce ministra kultury," připomněl Sobotka.

V největší parlamentní straně se uvažuje i o dalších možných změnách. Část poslanců ČSSD chce předložit návrh na půlroční prodloužení lhůty pro posouzení žádostí o církevní restituce, další uvažují o podpoře komunistického návrhu na uspořádání referenda o restitucích. Podle lidovců k tomu není žádný důvod.

Jak proběhly restituce u našich sousedů?

Zajímavou otázkou zůstává, jak se s církevními restitucemi vypořádaly ostatní země bývalého východního bloku.

Maďarská společnost je většinově katolická s významnou evangelickou (kalvínskou) menšinou. Již v roce 1991 stát přijal zákon o navrácení několika tisíců budov, jež byly definovány jako nezbytné pro pastorační, charitativní, vzdělávací a sociální činnost dvanácti majoritních církví. Zákon se vztahuje k majetku zabavenému po 1. lednu 1946. Maďarsko dále přijalo zákon o daňových asignacích. V roce 1997 směly církve nárokovat finanční kompenzaci za majetek, který jim nemohl být vydán. V témže roce se Budapešť dohodou se Svatým Stolcem zavázala k financování charitativních, vzdělávacích a sociálních aktivit katolické církve, což jí zaručuje podmínky, jaké mají ostatní veřejnoprávní instituce. Náboženskou činnost si však katolická církev financuje nezávisle na státu.

Polská vláda přijala zákon o církevních restitucích už v roce 1989 a zřídila při ministerstvu vnitra 5 komisí, které dohlížejí na návrat majetku a skládají se ze zástupců státní správy i představitelů církví. Jedná se o komise pro církev katolickou, pro pravoslavnou a pro evangelickou církev augsburského vyznání, pro židovské obce a pro ostatní náboženské společnosti. Církvi katolické bylo vráceno přes 56.000 hektarů půdy z někdejších cca. 400.000 hektarů, nadále ovšem existuje také Církevní fond, vytvořený kdysi komunisty jako náhrada za znárodněný majetek.

V bývalém NDR k rozsáhlému vyvlastnění církevního majetku nedošlo, tudíž se po roce 1989 tato problematika neřešila. Několik málo budov a pozemků, jež byly odebrány většinové evangelické a menšinové katolické církvi, se ještě během komunistického režimu často podařilo získat zpět fyzicky či kompenzacemi. Otázky vztahu k církvím jsou řešeny dále na úrovni jednotlivých spolkových zemí, informuje Euroskop.cz.