Eurovolby proběhnou 23. a 24. května. Proč jsou tentokrát jiné? Čtěte

"Nemyslím si, že by tam měl být jakýkoliv problém, čili v tomto termínu můžu potvrdit, že volby do Evropského parlamentu budou," řekl novinářům Sobotka.

Pro strany znamená prezidentův krok potvrzení, že kandidátky musí sestavit a předložit ministerstvu vnitra nejpozději v úterý 18. března. Většina sněmovních stran už má jasno přinejmenším v tom, koho postaví do čela kandidátek.

Své lídry už představily všechny tři vládní strany. ČSSD se rozhodla pro sociologa Jana Kellera, hnutí ANO si vybralo Pavla Teličku a KDU-ČSL do voleb povede někdejší ministr Pavel Svoboda.

Hnutí Úsvit vsadilo na advokátku Kláru Samkovou. U ODS by mohl být lídrem její místopředseda Jan Zahradil. Nejméně jasná je situace u TOP 09 a KSČM. Komunisty do minulých evropských volbách vedl Miloslav Ransdorf, který usiluje o znovuzvolení. Není ale zřejmé, zda bude opět lídrem. na místo vedoucího kandidátky je nominován například další europoslanec Jaromír Kohlíček.

Hnutí Starostové a nezávislí do čela společné kandidátky s TOP 09 doporučilo senátora a novináře Jaromíra Štětinu. Strana se ale ještě poohlíží po dalších adeptech. Podle médií mezi ně patří bývalý viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer, nejnověji i exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který nedávno opustil ODS.

Národní socialisty do eurovoleb povede podle očekávání jejich předseda a někdejší premiér Jiří Paroubek. Pro samostatnou kandidátku se rozhodly také Věci veřejné. Před pěti lety vedla VV do eurovoleb bývalá místopředsedkyně Sněmovny Kateřina Klasnová, letošního lídra chce strana určit do konce února.

Proč jsou tyto volby jiné?

Nárůst pravomocí Evropského parlamentu od roku 2009 začal být patrný zejména díky snaze Evropské unie vymanit se z hospodářské krize a díky návrhům, které vypracovali poslanci Evropského parlamentu. Ty se mimo jiné týkaly efektivní rozpočtové kázně, likvidace krachujících bank a stropů na bonusy bankéřů. Květnové volby do Evropského parlamentu tak umožní voličům přispět k posílení nebo naopak ke změně směru, kterým se Evropa ubírá při řešení hospodářské krize, jakož i v dalších oblastech, které ovlivňují každodenní život občanů.

Bude to také poprvé, kdy složení nového Evropského parlamentu určí, kdo povede příští Evropskou komisi - výkonný orgán EU, který předkládá návrhy právních předpisů a dohlíží na jejich provádění. Až budou členské státy navrhovat kandidáta na příštího předsedu Evropské komise, budou podle nových pravidel muset přihlížet k výsledkům voleb do Evropského parlamentu. Ke zvolení předsedy Evropské komise bude třeba hlasů většiny všech poslanců Evropského parlamentu, tj. nejméně poloviny ze 751 poslanců (376). Evropské politické strany tedy před evropskými volbami navrhnou (nebo už navrhly) své kandidáty na tuto vedoucí funkci, čímž občanům umožní vyjádřit se k příštímu předsedovi Evropské komise.

Nová politická většina, která vznikne po těchto volbách, bude také v průběhu příštích pěti let udávat podobu evropské legislativy v oblasti jednotného trhu až po občanské svobody. Evropský parlament, jediný přímo volený orgán EU, je nyní klíčovým prvkem evropského rozhodovacího procesu a má stejnou váhu jako národní vlády prakticky u všech právních předpisů EU. Voliči budou mít tak větší vliv než kdy jindy, uvedl server evropsky-parlament.cz.