Zeman nesouhlasí s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině a varuje: Vykopete příkop pro celou generaci

"I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat," uvedl Zeman.Poloostrov Krym daroval v roce 1954 tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajinské SSR u příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku. Na ukrajinském poloostrově Krym v současné době roste napětí. Oblast, kde asi 58 procent z dvou milionů obyvatel tvoří Rusové, hrozí odtržením od Ukrajiny a přičleněním k Rusku. Rusko na poloostrov přesunuje vojenské posily na svou pronajatou vojenskou základnu. Kyjev nařídil pohotovost svým silám.Znepokojení nad situací dnes vyjádřilo i české ministerstvo zahraničních věcí. Zdůraznilo nutnost zachování teritoriální integrity Ukrajiny a respektování její suverenity a hranic. Vyjádřilo rovněž podporu nové ukrajinské vládě v jejím úsilí o uklidnění a stabilizaci situace v zemi.Premiér Sobotka odmítá jakékoli vojenské vměšování Ruska a případnou vojenskou akci Ruska na Ukrajině pokládá za neodůvodněnou a zcela nepřijatelnou. "Neshody nelze řešit silou. Všichni musíme respektovat mezinárodní závazky," zdůraznil. Ukrajina je podle něj suverénní stát, o jehož budoucnosti musí rozhodnout ukrajinští občané v demokratických volbách. Připomněl také, že se Rusko v roce 1994 mezinárodně zavázalo, že bude hranice Ukrajiny respektovat. "Věřím, že ruská vláda bude tyto své závazky i nadále respektovat a přijme nezbytné kroky k uklidnění situace," dodal. V pondělí chce o situaci jednat s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem, který Ukrajinu tento týden navštívil.Putin? Stejný jako Hitler, užívá stejné argumentyPodle vyjádření předsedy sněmovního zahraničního výboru Karla Schwarzenberga (TOP 09) na Facebooku jde "o jasnou snahu rozšíření moci Ruské federace, o obsazení a praktické připojení Krymu s důležitou námořní základnou v Sevastopolu k Rusku". Argumenty ruského prezidenta Vladimira Putina, který nasazení vojáků na Ukrajině zdůvodňuje potřebou ochránit tamní ruské občany, pak označil za shodné s argumenty Adolfa Hitlera při obsazování cizí země. "Hitler vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí," uvedl Schwarzenberg.Nepřijatelný je postup Ruska i pro prvního místopředsedu ODS Jana Zahradila. "Rusko tím překročilo pomyslnou hranici politického řešení ukrajinské krize směrem k řešení vojenskému, což je nepřijatelné," uvedl. Podobně jako prezident Zeman poukázal na podobnou zkušenost s "bratrskou pomocí" ze srpna 1968. Eskalace napětí na Krymu pak podle něj ohrožuje regionální i evropskou bezpečnost, zejména ve střední a východní Evropě.Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je situace na Krymu vážná a vyžaduje rychlé řešení zejména v posílení bezpečnostních složek. "Toho není přechodná vláda v Kyjevě zjevně schopna. Není možné, aby se opakovala situace z Kyjeva z nedávných dnů," uvedl. Očekává, že Rada bezpečnosti OSN zaujme stanovisko, které povede ke zklidnění situace na Ukrajině.Na zprávy z Krymu dnes reaguje celý svět. Například americký prezident Barack Obama už v pátek upozornil, že každé narušení svrchovanosti může destabilizovat situaci. Varoval také Moskvu, že vojenská intervence na Ukrajině "bude něco stát".