Jak je to s dotacemi pro Agrofert? Babiš přistižen při lži, uvedl Demagog

„Daniela Drtinová: Pane ministře, začneme aktuálně. Podle členky výboru pro rozpočtovou kontrolu evropského parlamentu Ingeborg Grässleové představujete v čele českého Ministerstva financí vážný konflikt zájmů, protože vaše firmy dostaly v přepočtu 71 milionů korun z evropských fondů a zároveň tedy máte být coby ministr financí v roli garanta vůči EU, že tyto peníze byly přiděleny řádně. Nevzdáte se svých firem, abyste se nestal prubířským kamenem ve vztahu České republiky a Evropské unie? Andrej Babiš: Tak určitě ne. Já jsem postupoval podle českého zákona o střetu zájmu. Odešel jsem z orgánů a zákon mi neukládá povinnost, aby jsem tu firmu prodal."

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.

Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:

"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, neboc) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Tato omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.

Podle obchodního rejstříku a také podle svých prohlášení ve svých vystoupeních je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a není v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:

"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."

„Daniela Drtinová: Ona hovoří o tom, kolik čerpáte právě z evropských peněz a že je máte pak jakoby z hlediska Ministerstva financí a kontroly garantu. Andrej Babiš: Ale já na to nemám žádný vliv. To, co my čerpáme, jsou nárokové dotace do zemědělství, kde máte pole, máte dotaci, máte krávu, máte dotaci. A není to nic neobjektivního."

Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.

Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnilo Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra a.s. podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a.s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.

Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jak nepravdivý.

Psali jsme: Babiš pod palbou: Své impérium by měl prodat, navrhuje eurokomisařka  

„Daniela Drtinová: V Lidových novinách jste napsal, že byste rád zapojil i volné prostředky veřejných, výzkumných institucí, veřejných vysokých škol i veřejněprávních institucí. Andrej Babiš: Ne, ne, tak to není pravda. To není pravda. (...) V Lidových novinách žádný, prosím vás, Lidové noviny mi patří, tak tam mi žádný článek nevemou. Jedině kde mi vzali články, byly v Právu a to bylo zdravotnictví..."

Andrej Babiš tuto myšlenku skutečně publikoval dne 27. 3. 2014 v názorové rubrice na straně 9 Lidových novin. Doslova říká: „Kromě toho budu usilovat také o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti zcela mimo centrální systém řízení likvidity. To se týká naprosté většiny peněžních prostředků státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol, veřejných zdravotních pojišťoven, státních podniků, ale i obchodních společností zcela ovládaných státem nebo veřejnoprávních institucí."

Kromě toho se také omluvil za svá vyjádření vůči serveru Echo.cz, a to opět prostřednictvím novin — Mladé fronty Dnes.

Popření těchto informací tedy hodnotíme jako nepravdu.

Pro přesnost dodáváme, že články publikované v deníku Právo jsou Nechci propást příležitost zabránit vysávání zdravotnictví (vydáno 20. 3. 2014, publicistika, strana 6) a Ceny léků ze zkumavek a křivulí (vydáno 25. 3. 2014, trhy a ekonomika, strana 14.)

„České banky jsou nejlepší v Evropě, jsou narvané penězi, tady je 600 miliard kešů..."

Není přesně jasné, co má ministr Babiš na mysli pod pojmem "600 miliard kešů" a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Pokud by se mělo jednat o pokladní hotovost v bankách, z přehledu ČNB vyplývá, že měly české banky k 31.12.2013 na účtech hotovost ve výši 43 miliard korun.

Podle zpráv E15 drží české banky vládní dluhopisy za více než 600 miliard, je ale otázkou, jestli se držení dluhopisů do splatnosti dá označit jako "keše".

„...náklady na zdravotní pojištění v roce 1998 bylo sto miliard. Dneska je 224 miliard, ano, víc než sto procent."

Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví v roce 1998 107,4 miliard korun a v roce 2012 (poslední dostupná data) pak 231,2 miliard korun. Tyto informace tak skutečně odpovídají slovům ministra Babiše.