EU se podřizuje zájmům USA, říká komunistický kandidát do europarlamentu

V posledních měsících opět hýbe Českou republikou otázka urychleného přijetí eura. Jak se na zavedení společné evropské měny u nás díváte jako ekonom?

I když ČR podepsala urychleně fiskální pakt, což máte určitě na mysli, a tak veřejně deklarovala, že udělala první krok k přijetí společné měny, tak přijetí eura je velmi vzdálené a datum se zatím nestanoví. Podle mě jsou tyto dokumenty - pakt stability a růstu a následný fiskální pakt nefunkční „paskvil". V současné době prochází Evropská unie velkou krizí, která ještě není i přes vlnu optimistických emocí zažehnána, a ČR není tedy v současné době připravena přijmout euro, také vzhledem k tomu, že rámec fungování eurozóny je odlišný od doby, kdy se ČR zavázala přijmout tuto měnu, a navíc se ještě zvýšily náklady na přijetí eura. Takže euro teď rozhodně nepřijímat.

Někteří politici tvrdí, že euro by se mělo přijmout během v následujících dvou letech, jiní si jej nedokáží představit dříve, než za 5 let. Dokážete odhadnout, v jakém časovém horizontu by bylo přijetí eura bezpečné?

Slyšeli jsme už mnoho termínů od reprezentantů státu. Dle mého názoru to nynější volební období nebude určitě a dále můžeme pouze spekulovat. Pokud se ptáte, kdy to bude pro nás „bezpečné", tak na to je jednoduchá opověď, nikdy. Vše má pro i proti a samozřejmě existuje řada rizik společné měny. Občané by měli rozhodnout v referendu. V současné době nemá euro mezi občany patřičnou podporu.

V souvislosti s Evropskou unií se v poslední době také spekuluje o výhodách a nevýhodách Transatlantické dohody o volném obchodu. Jaký k ní zaujímáte postoj?

EU společně s USA jsou největšími velmocemi na světě s největším exportním trhem. Do USA plyne 17 procent vývozu. Cílem této ambiciózní dohody je omezit veškerá regulatorní omezení a cla. Pokud by se tato byrokratická zátěž snížila, tak by to každé rodině mohlo přinést 545 EUR. Nejsem v žádném případě proti volnému obchodu, nicméně vidím zde určitá úskalí v evidentní asymetrii mezi USA a EU a tedy sílícího vlivu USA na Evropu. Dle mého názoru má být EU ekonomickou protiváhou USA, proto bych s touto dohodou raději ještě vyčkal a přistupoval k ní kriticky.

Vezmeme-li ale v potaz aktuální krizi na východě, tak se zdá, že Evropa moc možností nemá, například co se plynu týče. Buď zůstane závislá na ruském plynu, nebo přijme dohodu a uváže se USA. Vidíte jiná řešení?

Podíl ruského plynu na dovozu do Česka tvoří 75 %. Za podmínky, jak říkáte, že se EU uváže USA, tak je dovoz plynu z USA reálný v horizontu až tak pěti let, proto tuto možnost osobně vylučuji. Jelikož zcela chybí vhodná infrastruktura, tak si dost dobře nedokáži představit celý logistický proces. Je třeba nadále vyjednávat a přestat Rusku udělovat nesmyslné sankce, které se nás všech znatelně dotknou. EU musí být nezávislá a ne se podřizovat zájmům USA, a to se právě děje.

Jak hodnotíte některé kontroverzní kroky EU, jako například zákaz žárovek a přejmenování pomazánkového másla?

Zákaz žárovek, pomazánkového másla, to jestli má být okurka rovná nebo křivá a další takovéto věci jsou pouze produktem Komise, složené z úředníků bez mandátu od lidí, kteří dělají politiku za zavřenými dveřmi. Je třeba tyto dveře otevřít a více demokratizovat EU. Jsou totiž mnohem důležitější problémy, kterými by se měli zabývat a které tíží v době hospodářské krize všechny občany.

Psali jsme: Navýšení důchodů? Drzý výsměch lidem, říká komunistický kandidát

Ve Vašem nedávném článku, který jste poskytl také serveru EuroZprávy.cz, píšete, že „Každý stát je posuzován především podle toho, jak se dovede postarat o sociálně slabé, postižené a děti." Jak je z Vašeho pohledu vnímán v rámci EU náš stát?

Průměrná nezaměstnanost lidí mezi 15-24 lety v EU byla v roce 2013 23,5 %, tedy asi 7,5 milionu mladých. Česká republika se v této statistice řadí pod průměr EU s 19 % nezaměstnaných mladých lidí, ovšem v některých regionech jako Ústecký a Karlovarský kraj stoupá tato hodnota až k 30 %. Mladí studenti by měli více využívat programů na vzdělávání mladých lidí jako je teď nový Erasmus+, kam je alokováno o 40 % finančních prostředků více než do předchozích programů. Tímto způsobem se můžeme vyhnout sociálnímu vyloučení mladých lidí. Frakce GUE/NGL, jejíž členy jsou i naši europoslanci, chce závazné cíle pro snížení chudoby, ukončení dětské chudoby a v neposlední řadě pamatují i na imigranty, kteří jsou nejzranitelnější skupinou.

Zmiňujete imigranty, což je v poslední době poměrně ožehavá otázka pro spoustu politických stran, kteří na boji s nimi staví svou předvolební kampaň. Myslíte si, že jsou pro ČR, potažmo Evropu, opravdu tak palčivým problémem?

Většinou se jedná jen o populistické a marketingové triky, jak nalákat voliče a získat tak podporu k triumfu ve volbách. Podle průzkumů to však nezabírá. Xenofobie vzniká právě tam, kde se problémy přistěhovalců nějakým způsobem neřeší. Imigraci je třeba regulovat koncepčně a dodržovat přitom lidská práva. Je třeba se zachovat nejen solidárně, ale i věcně. Je třeba zabránit nelegální migraci a chránit zájmy našeho státu.

Ve stejném článku jste se rovněž pozastavoval nad stagnací sociální problematiky. Jaký je Váš pohled na současnou výši důchodů a minimální mzdu?

Od 1. srpna platí v ČR nová minimální mzda 50,6 Kč na hodinu, respektive 8500 Kč měsíčně. Proběhlo několik neúspěšných pokusů o její navýšení a byla v podstatě „zmražená". Stanovení výše minimální mzdy patří do kompetence jednotlivých států EU. Poslední navýšení o pět set korun nás posunulo jen před Estonsko, nicméně stále patříme mezi státy s jednou s nejnižších minimálních mezd v EU. Důležitým ukazatelem je podíl minimální mzdy na hrubé mzdě, a ten byl v roce 2011 32 %, zatímco členské země jako Malta, Slovinsko či Francie dosáhla téměř 50 %. Česko do důchodů posílá méně než jiné evropské státy, a to zhruba desetinu svého HDP, což je o několik procent méně než Itálie nebo Rakousko a zůstává tak pod průměrem EU.

Co byste rád změnil, pokud ve volbách do EP uspějete?

Zasadil bych se o efektivní čerpání dotací pro ČR, a dále bych chtěl zamezit zneužívání peněz od EU. Je třeba být o možnostech EU více informován, vést debaty s veřejností i v podnicích. Je nezbytné si uvědomit, že šesti zemím regionu Střední a Východní Evropy bylo pro období 2014-2020 přiděleno 167 mld. EUR ze strukturálních a investičních fondů Evropské unie, což je skoro polovina veškerých finančních prostředků od Evropské unie.

Říká se o vás, že ovládáte mnoho jazyků? Kolik a které to jsou?

V současné době se profesně specializuji na angličtinu a španělštinu. Do mé jazykové vybavenosti dále patří francouzština a němčina. Další jazyky stále intenzivně studuji, v neposlední řadě čínštinu.