Okamura má strach z přívalu Ukrajinců a chce brát sociální dávky

Okamura námět zmínil v souvislosti s napjatou situací na Ukrajině, odkud podle něho hrozí příliv migrantů. Už v březnu vyvolal ve Sněmovně kritiku Okamurův návrh na zrušení nároku na sociální dávky pro cizince, kteří ztratili práci, a pro jejich rodinné příslušníky. Poslanci z některých jiných stran hovořili o populismu a xenofobii.

K prezidentským volbám na Ukrajině se chystá jako pozorovatel poslanec za Úsvit Milan Šarapatka. Debaty vyvolala jeho mise na Krym, kde spolu s poslancem Stanislavem Berkovcem (ANO) a starostou Vysokého Mýta Stanislavem Souškem (za ČSSD) sledovali na pozvání belgické nevládní organizace referendum o přičlenění poloostrova v Rusku.

Šarapatka uvedl, že na prezidentské volby pojede do Kyjeva v "dresu NATO, případně OBSE" na náklady Bruselu. "Budu mluvit o tom, co tam uvidím, ne o tom, co se případně očekává," řekl.

Každý 25. člověk v Česku je cizinec. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo na konci loňského roku v zemi skoro půl milionu cizinců. Číslo je za posledních pět let zhruba stejné.

Povolení k trvalému pobytu mělo zhruba 240 tisíc lidí, zbývajících 202 tisíc je v Česku přechodně. Od roku 2011 přibývá hlavně občanů EU. Lidí ze zemí mimo osmadvacítku přichází méně. Tři pětiny cizinců v ČR tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. "Ukrajinců od roku 2008 ale ubylo o 15 procentních bodů, Vietnamců o pět procentních bodů. Naopak plynule přibývá Rusů," říká Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace ČSÚ.

Rusové čím dál častěji zadarmo studují na českých vysokých školách. Nyní je jich zde už 3 500. "Největším lákadlem je to, že studium pro zahraniční studenty je zdarma, pokud student mluví česky," řekla ČT postgraduální studentka Liuba Kopecká. Jedinou výraznou investicí je tak kurz češtiny, který přijde zhruba na sto tisíc korun.