Piráti a Zelení ve volbách neuspěli, stále však mají naději na mandát

"Princip fungování uzavírací klauzule je jednoduchý: strana musí překročit určitou předem stanovenou hranici (u nás ve výši 5 % platných hlasů), jinak je vyřazena z rozdělování mandátů," vysvětluje na svém blogu na aktualne.cz Antoš. 

Celou situaci názorně ilustruje na příkladu: "Představme si třeba, že si 1000 voličů volí 100 svých zástupců, na každých deset voličů tak připadá jeden mandát. Strana, která obdrží například třicet hlasů (3 %), by tak měla získat tři mandáty; nedostane však nic, protože se jí nepodařilo překročit 5% klauzuli, a „její" tři mandáty se přerozdělí ve prospěch větších stran," vysvětluje s tím, že tento systém napomáhá tvorbě stabilnějších a silnějších vlád.

Uzavírací klauzule byla v Německu zavedená po druhé světové válce (v ČR v roce 1997) a představuje zásah do principu rovnosti volebního práva, který je ve většině zemí ústavně zaručen. V roce 2011 ale došlo v Německu k zajímavému zvratu, když ústavní soud zrušil 5% klauzuli pro volby do Evropského parlamentu.

České strany mají naději

"Tento vývoj dal malým stranám v České republice naději, že by mohla být volební klauzule v evropských volbách shledána jako protiústavní i u nás. Problém byl ale v tom, že s návrhem na příslušného ustanovení zákona se na Ústavní soud může obrátit pouze prezident republiky nebo skupina 41 poslanců či 17 senátorů, anebo někdo, do jehož ústavních práv už bylo na základě daného zákona v konkrétním případě zasaženo," popisuje na blogu odborník na ústavní právo s tím, že žádná z těchto možností zatím pro malé strany nepřipadala v úvahu, až dosud.

"Oběma stranám se tak nyní otevírá cesta k nejvyšším soudním instancím v Brně a přinejmenším Piráti již dali najevo, že se po ní (opět) vydají. První zastávkou bude Nejvyšší správní soud, na který se mohou nejpozději do deseti dnů od vyhlášení výsledků voleb obrátit s návrhem na neplatnost volby „přespočetných" kandidátů ČSSD a KDU-ČSL. Pokud by jim soud vyhověl, neznamenalo by to opakované hlasování: mandáty by se jen přesunuly od jedné strany k druhé," uvádí na pravou míru Marek Antoš a dodává, že pokud u správního soudu neuspějí, mohou se s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, který rozhodne definitivně.