Sněmovna zamítla přímou volbu prezidenta

Proti tomuto zákonu hlasovalo 23 poslanců. Jelikož se jednalo o změnu ústavy, byla nutná ke schválení třípětinová většina všech členů sněmovny, tj. 120 poslanců.

"Přímá volba tak může přispět k větší nezávislosti hlavy státu na momentální vůli vedení politických stran a přispěje k upevnění demokratického vědomí občanů, kteří - jak je to patrné na nízké volební účasti u všech druhů voleb do zastupitelských sborů - mnohdy ztrácejí naději, že mohou reálně ovlivňovat věci veřejné," píše skupina navrhovatelů z ČSSD v důvodové zprávě.

Předkládaný návrh podle nich neusiluje o zásadní změnu rozsahu pravomocí prezidenta republiky a zachovává i model zavedený Ústavou, která rozlišuje na jedné straně rozhodnutí prezidenta, k jejichž platnosti je nezbytný spolupodpis předsedy vlády a na straně druhé jeho rozhodnutí, k nimž se kontrasignace nevyžaduje.

V případě, že Česká republika nebude mít prezidenta, měl by pravomoc vyhlásit volbu předseda Poslanecké sněmovny nebo předseda Senátu, nutný by byl podpis předsedy vlády. Po volbách by měl prezident pravomoc jmenovat premiéra po jednání se všemi politickými stranami.

Přímá volba by podle místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) proces volby občanům přiblížila, zprůhlednila a zároveň by zvýšila prestiž hlavy státu.

Podle předlohy by hlavu státu mohlo navrhnout deset senátorů, 20 poslanců, nebo občan starší 18 let, jehož návrh by podpořilo podpisy 20 tisíc lidí oprávněných volit.

Jedno kolo přímé volby prezidenta republiky by stálo asi stejně jako jedno kolo voleb do Poslanecké sněmovny, myslí si ČSSD. V případě konání druhého kola by byly náklady však přibližně dvojnásobné.

Upraveny by rovněž byly pravomoci prezidenta, protože by nově členy bankovní rady mohl jmenovat jen se souhlasem vlády.