Profil: Paroubek rezignoval na post předsedy ČSSD, stranu vedl od roku 2006

Jiří Paroubek, který se narodil v Olomouci v roce 1952, vstoupil do politiky již během svých studií v roce 1970. Stranou, kterou si tehdy Paroubek v normalizačních letech vybral, nebyla vládnoucí KSČ, nýbrž Československá strana socialistická, která byla součástí Národní fronty.

Vysokoškolský titul získal Paroubek v roce 1976 po absolvování Obchodní fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho další kroky po skončení studií směřovaly do státního podniku Restaurace a jídelny Prahy 1, kde setrval až do počátku devadesátých let ve funkci ředitele.

Svoji polistopadovou politickou kariéru Paroubek zahájil v revolučním roce 1989, když v listopadu vstoupil do Československé sociální demokracie a na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 se stal jejím ústředním tajemníkem. V devadesátých letech a po roce 2000 byl Paroubek s určitými přestávkami členem ústředního výkonného výboru ČSSD.

Ekonomické vzdělání Paroubek uplatnil i po roce 1998, když v rámci koaliční dohody mezi ODS a ČSSD usedl do křesla náměstka primátora hlavního města zodpovědného za pražské finance. Dveře vrcholné politiky mu otevřel 4. srpna 2004 premiér Stanislav Gross, když Paroubka dosadil na místo ministra pro místní rozvoj.

Po rozpoutání aféry kolem nevyjasněných příjmů premiéra Grosse vláda podala demisi a sestavením nového kabinetu byl pověřen Jiří Paroubek. 25. dubna 2005 byl jmenován novým ministerským předsedou.

Na mimořádném předvolebním sjezdu ČSSD 13. května 2006 vystřídal Paroubek Stanislava Grosse i v čele strany. Po těsně prohraných volbách s ODS podala jeho vláda 16. srpna 2006 demisi, své funkce však ministři vykonávali až do jmenování nové vlády 4. září 2006. Jejím šéfem se stal Paroubkův politický rival, někdejší předseda ODS Mirek Topolánek.

Paroubek prolomil sérii prohraných voleb s ODS na podzim roku 2008, kdy v krajských a senátních volbách sociální demokraté drtivě porazili občanské demokraty. ODS neobhájila ani jedno hejtmanské křeslo a její kandidáti uspěli pouze v Praze.

Spolu s rostoucími volebními preferencemi socialisté začali tlačit na vyslovení nedůvěry slabé Topolánkovy vlády. To se jim podařilo v březnu minulého roku. ČSSD se ovšem sama během rozběhlého předsednictví a v době finanční krize o sestavení vlastního kabinetu nepokusila. Představovala si, že Topolánkův kabinet opustí ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a vláda jinak dál dokončí předsednictví, po němž budou následovat nové volby. "Tato vláda může v demisi řešit dál otázky českého předsednictví, důrazně ovšem požadujeme, aby přestala projednávat takzvané reformní kroky ve zdravotnictví nebo důchodové reformě," řekl tehdy Paroubek, což vládní strany označily za výraz slabošství a nezodpovědnosti.

V květnu byl následně jmenován úřednický kabinet Jana Fischera a strany se začaly připravovat na říjnové předčasné volby. Ústavní soud je však na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka zrušil. Reakcí politické scény byla rychlá dohoda na trvalé změně ústavy, která umožňovala samorozpuštění sněmovny. Novelu schválila sněmovna, Senát a podepsal ji prezident, volby podle nových pravidel měly být na počátku listopadu.

Paroubek pak ovšem doslova přes noc obrátil, vypověděl dohodu na předčasných volbách a zdůvodnil to tím, že Ústavní soud by je mohl opět zrušit. Socialisté také poukazovali na to, že sněmovna se musí s ohledem na finanční krizi plně věnovat tvorbě rozpočtu pro příští rok.

Paroubek předpokládal, že jeho strana zaznamená v květnových volbách zisk přes 30 procent hlasů. Skutečnost byla překvapením nejen pro ČSSD, ale také širokou veřejnost i odborníky. Na post předsedy proto rezignoval, mandátu poslance se ovšem nevzdal.

Jiří Paroubek je od roku 2007 podruhé ženatý s tlumočnicí slovenského původu Petrou Kováčovou (Paroubkovou), se kterou má dceru Margaritu. S první ženou Zuzanou má syna Jiřího.