Sněmovna navrhla na státní vyznamenání "osm statečných" a faráře Toufara

Osm statečných, tedy Gorbaněvská, která zemřela náhle loni v listopadu, Konstantin Babickij, Taťjana Bajevová, Larisa Bogorazová, Vadim Delone, Vladimir Dremljuga, Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov jsou nominováni na Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Naživu jsou podle podkladů organizačního výboru Bajevová, Dremljuga, Fajnberg a Litvinov.

Na Masarykův řád poslanci navrhli mezi 17 nominanty taky Jiřího Bradyho, který přežil holokaust, v roce 1949 emigroval do Kanady a pomáhal emigrantům. Dále také odbojářku Milušku Havlůjovou, dlouholetého činovníka Junáka Jiřího Navrátila nebo akademika a diplomata Otto Picka.

Na Medaili Za hrdinství navrhla Sněmovna například odbojáře Jaromíra Kliku, Jana Skopala a Pavola Švece. Navrhla i někdejšího lidického faráře Josefa Štemberka. Medaili by mohl obdržet i bývalý voják z povolání Igor Šmelko, jenž loni pomohl zachránit život ženě.

Psali jsme: Vláda navrhla Nicholase Wintona na Řád Bílého lva  

Na seznamu je například i farář Josef Toufar, který byl v roce 1950 obviněn ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku.

Na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 se v malé vesničce Číhošti u Ledče nad Sázavou při kázání zřetelně vychýlil křížek na hlavním oltáři. Zdejší duchovní správce P. Josef Toufar, který sloužil mši byl na tento neobvyklý úkaz upozorněn věřícími, avšak se snažil své farníky uklidnit. Ze všeho nejméně si totiž přál nějakou velkou publicitu právě v době nastupující represe proti církvi.

Avšak zpráva se brzy roznesla, a z malého vesnického kostelíka se stalo poutní místo.

Již 9. ledna 1950 se dostavil do číhošťské fary bývalý četník, nyní strážmistr SNB Antonín Goldbricht z Ledče nad Sázavou, který si vše dokonale prohlédl a nezjistil nic, co by způsobovalo pohyb kříže.

O tuto událost se ale již začal zajímat sám Gottwald a pověřil svého zetě vyšetřením tohoto případu a k jeho propagandistickém využitím.

28. ledna 1950 přijeli pracovníci útvaru 701 A Státní bezpečnosti do Číhoště na faru. Když farář vyšel ven, byl násilím vtažen do auta a odvezen do Valdic u Jičína.

Zde byl vystaven krutým výslechům, které vedl vyšetřovatel Ladislav Mácha. Teprve 22.února ztýraný kněz podepsal protokol s přiznáním, že pomocí provázků a gumiček hýbal s křížem. Nechyběl přípis, kde měl stvrdit, že proti němu nebylo použito násilí.

O den později 23.února byl odvezen do Číhoště, kde měla proběhnout rekonstrukce, která byla nafilmována. Tento propagandistický film se měl pod názvem: "Běda tomu, skrze něhož....." promítat ve všech kinech jako svědectví o odhalení "spiknutí katolické církve Vatikánu proti lidově demokratickému zřízení".

Avšak během natáčení se zmučený kněz zhroutil a musel být odvezen do nemocnice. Proto Toufara na kazatelně manipulujícího s křížem nahradil pracovník Generální prokuratury dr.Čížek. Toufar je okamžitě operován, avšak 25. února 1950 umírá na zánět pobřišnice.

StB se nepodařilo zprovoznit mechanismus na manipulaci s křížem, takže jeho pohyb nebyl nikdy vysvětlen. Zmíněný film byl záhy stažen s kin a zničen, byly však tajně pořízeny tři kopie, informuje server totalita.cz.