Přísná zkouška úředníků? Politici už z požadavků slevují

Obecná část zkoušky bude pro všechny úřady jednotná. Má prověřit znalosti, které by měl mít každý úředník zařazený do státní služby, uvedla náměstkyně ministra pro legislativu Kateřina Valachová.

Zkouška bude představovat 30 náhodně vybraných otázek ze tří stovek. Budou se týkat například obecného právního rámce, Evropské unie nebo boje proti korupci. Databáze všech otázek bude úředníkům přístupná. Zkoušku složí úředník, který odpoví správně alespoň tři čtvrtiny otázek, vyplynulo z informací ze semináře.

Současní úředníci s kratší praxí měli podle původních plánů skládat i takzvanou zvláštní část zkoušky. Bude pro každý obor státní služby odlišná, ústní s dvěma otázkami.

Ústní část přijde na řadu až po úspěšném absolvování testu. Jejím účelem je „ověřit, zda státní zaměstnanec má potřebné vědomosti a schopnosti a je dostatečně odborně připraven pro další výkon služby v oboru služby, pro který byl do služby jmenován".

Úřednickou zkoušku bude muset skládat podle dřívějších informací asi 15.000 nynějších úředníků. Jde asi o pětinu z celkového počtu státních zaměstnanců, na něž se bude zákon vztahovat.

„Když nesloží úřednickou zkoušku ani napodruhé, skončí jeho služební poměr. Jde úplně pryč ze státní služby," řekla serveru ECHO24.cz náměstkyně ministra pro lidská práva a legislativu Kateřina Valachová. Takový člověk sice nebude mít cejch, který by mu vstup mezi úředníky bránil nadoživotí. Ale když bude chtít přijít zpět, bude na stejné startovací čáře jako kdokoli zvenčí.

Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) by měl příští týden v Bruselu informovat Evropskou komisi o postupu přípravy normy a o plnění požadavků, které komise měla. Komise chce mimo jiné to, aby byly do státní služby byly zahrnuty instituce, které rozdělují evropské peníze.

Zákon o státní službě představuje velmi účinné opatření z hlediska potírání korupce. Zákon definuje jasná pravidla pro odměňování úředníků, způsob jejich jmenování/odvolávání a vymezuje jasné kompetence politiků a státního aparátu. Politik tak rozhoduje o pouhé agendě a úřad jeho rozhodnutí vykoná. V praxi se toto projevuje tak, že politik rozhodne o výstavbě dálnice, ale úřednictvo provede výběrové řízení, přidělí finance a stavbu dozoruje – a to bez jakékoliv intervence politické reprezentace.