Lidé mají strach o práci, zákoník je porušován a ignorován, zuří komunista Janeček

Neustálý strach ze ztráty zaměstnání, řešení pracovních starostí ve svém volném čase a naprostá únava, málo času na svoji rodinu, i tak vnímá podle kandidáta v proběhlých volbách do Evropského parlamentu Pavla Janečka třetina ekonomicky aktivních Čechů svoji pracovní angažovanost.

"Ono se v dnešní době není ani čemu divit. U nás totiž činí minimální mzda, tedy ochrana před chudobou, 50,6 Kč za hodinu, což je jedna z nejnižších v celé unii. Nedávné zvýšení o 500 Kč nás posunulo pouze před Estonsko," poukazuje komunista.

Jako další příklad uvádí pro srovnání naše západní sousedy: "Němci si drtivou většinou právě odklepli minimální mzdu 230 Kč za hodinu, kde z 601 poslanců bylo pouze 5 proti a 61 se zdrželo. "Těžce pracující, levní a nechránění", to byla v Německu realita za časů, kdy minimální mzda nebyla stanovena. V ČR tato situace přetrvává i se stanovenou minimální mzdou."

Janeček se domnívá, že právě díky tomu je zákoník práce často porušován nebo zaměstnavateli naprosto ignorován: "Přesčasy se berou jako loajalita k firmě a často nejsou propláceny. Zaměstnanci ze strachu na tyto podmínky přistupují a raději nevyužívají ani ze zákona stanovené přestávky." 

Podle některých odborníků může přinést nárust minimální mzdy omezení pracovních míst, zde ale Janeček důrazně varuje: "Důvody, že navýšení minimální mzdy vytěsní pracovní místa, jsou pravdivé jen do určité míry a nebyly prokázány. Minimální mzda by měla pokrýt životní potřeby, a to se v ČR často neděje. Pokud je poměr minimální a průměrné mzdy, která je kolem 25 000 Kč a na kterou většina občanů ani nedosáhne, jen asi 30%, tak to už je opravdu na zamyšlení," tvrdí.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová prosadila zvýšení minimální mzdy o 500 korun a podle svých slov by se ráda dostala až na 40 procent průměrné mzdy, což odpovídá zhruba 10 tisícům korun. Tento krok Janeček vítá, i tak to ale stále nestačí.

"Podle mě je to krok kupředu, i když si dovedu představit tento ukazatel ještě vyšší. Pokud vyjádříme podíl minimální mzdy na hrubé mzdě (bez odvětví státní správy). Bereme-li souhrnně tedy odvětví služeb a průmyslu, pohybujeme se v zemích EU v rozmezí mezi 30 % až 50%. U nás se tedy držíme stále na chvostu, tedy kolem oněch zmíněných 30%. Nicméně státy jako jsou Slovinsko, Malta či Francie dosahují až 50 %. Minimální mzda v ČR dlouho stagnovala, ale nesmíme zapomínat také na to, že v rámci EU patříme k nejpracovitějším státům," řekl Janeček serveru EuroZprávy.cz.