Praha - Fakta podle prezidenta Miloše Zemana zatím ukazují na to, že letadlo nad východní Ukrajinou minulý čtvrtek sestřelili spíše proruští separatisté než Ukrajina nebo Rusko. Další sankce proti Rusku ale prezident nechce. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po katastrofě, která si vyžádala téměř 300 životů, hovoří o požadavku Evropské unie, aby Rusko zastavilo dodávky zbraní pro separatisty.
"Nechci si hrát na vyšetřovatele, jsem si vědom toho, že fakta prozatím ukazují daleko spíše na proruské separatisty než na ukrajinskou nebo na ruskou vládu," řekl Zeman na tiskové konferenci po jednání vlády, kterého se účastnil. Upozornil zároveň, že lze jen těžko neštěstí vyšetřovat, když je na Ukrajině občanská válka. V tuto chvíli je podle něj nutné dosáhnout klidu zbraní, aby mohla události objektivně vyšetřit nezávislá mezinárodní komise.
Český prezident dnes kondoloval vedoucím představitelům Nizozemska, které při neštěstí ztratilo nejvíce občanů, Austrálie a Malajsie. "Nemám slov pro to, abych vyjádřil šok, pohoršení a smutek, který ve mně vyvolal tento bezprecedentní útok na civilní letadlo plné nevinných obětí," stojí mimo jiné v kondolenčním telegramu. I v bojích existují podle Zemana pravidla a zákaz útočení na civilní cíle tvoří samotné jádro těchto pravidel. Jeho porušení je tak nejen pošlapáním mezinárodního práva, ale i "samotné podstaty lidskosti".
Jednou z možností přiblížit se ukončení konfliktu, o které nedávno Zeman hovořil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, je mediace ze strany České republiky. Kyjev s ní prý v zásadě vyjádřil souhlas, ruská strana se ale zatím nevyjádřila.
"Jsem rád, že jsme našli široké porozumění z hlediska přístupu k novým trhům, ať už ve Střední Asii, či dalších oblastech, jako je Jižní Korea," konstatoval prezident. "Jsou to země s bohatými přírodními zdroji, investičními příležitostmi a především se schopností splácení našich investičních aktivit," uvedl dnes Zeman po jednání vlády. Zároveň dodal, že věří v to, že v budoucnosti, až skončí krize na Ukrajině, se takovou zemí opět stane i Ruská federace.
Ekonomika Ruska v roce 2013 vykázala jak na makroekonomické úrovni, tak i v reálném sektoru výrazné prvky stagnace. Jediným faktorem pozitivně přispívajícím k ekonomickému růstu zůstala domácí poptávka. Z důvodu inflace však její působení mělo zpomalující charakter. Příčinami daného stavu byla situace ve světovém hospodářství včetně konjunktury na surovinových trzích, zpomalení hospodářství v Číně, neřešené problémy v eurozóně, dluhová situace v ekonomice USA aj.
Zároveň také i situace ve vnitroekonomické oblasti RF, tj. nevyužité výrobní kapacity, neřešené strukturální problémy, nedostatek kvalifikovaných odborníků, infrastrukturní limity, problémy v bankovním a finančním sektoru, vysoká úroveň korupce a hospodářské kriminality, nedostatečná stimulace hospodářského růstu, nízká úroveň investičního a podnikatelského prostředí a investiční činnosti, nízká konkurenceschopnost v návaznosti na nedostatečný stupeň modernizace hospodářství, rozpočtové tlaky, institucionální problémy, sociální koheze aj. Vesměs se jedná o zásadní a latentní problémy, jejichž řešení si vyžádá určitý čas.
Úkolem ruské vlády pro rok 2014 bude realizace opatření zaměřených na další podporu ekonomického růstu, jako například další podpora malého a středního podnikání, zvýšení úvěrové dostupnosti a investiční aktivity, zlepšení efektivnosti podpory exportu, další účinná adaptace na podmínky WTO v oblasti reálného sektoru, rozvoj infrastrukturních projektů a realizace federálních ekonomických programů v rámci tzv. modelu finanční spolupráce státních a soukromých subjektů s důrazem na inovace a vysoké technologie.
Další zdokonalení se očekává ve sféře podnikatelského a investičního prostředí (zjednodušení administrativně byrokratické zátěže, povolovacích řízení, boje s korupcí apod.). Samostatným úkolem je pak i snížení nerovnoměrného hospodářského rozvoje ruských regionů včetně programu rozvoje Sibiře a ruského Dálného východu. Z makroekonomického pohledu bude obtížné očekávat relevantní posun v úloze jednotlivých faktorů hospodářského růstu od poptávky k investicím, uvedl server businessinfo.cz.
Související
Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
Trvalo to téměř 11 let. Rusko je podle úřadu OSN zodpovědné za sestřelení letu MH17
Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) , Miloš Zeman
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák