Souhlasí voliči ČSSD s vnitrostranickým referendem? Průzkum překvapuje

Pokud by však do tohoto vnitrostranického referenda ČSSD byly zařazeny otázky, které vedení ČSSD do korespondenčního referenda neschválilo, a které se týkají zdanění církevních restitucí a zavedení sazby daně pro velké firmy z energetického, telekomunikačního a finančního sektoru, účast by se vyšplhala až na hodnotu 74,9% zúčastněných voličů, sympatizantů a příznivců ČSSD.

V souhrnu 80,6% dotázaných, kteří představují voliče, příznivce a sympatizanty ČSSD pak vnímá vyřazení dvou otázek z korespondenčního referenda ČSSD, které se týkají zdanění církevních restitucí a zavedení sazby daně pro velké firmy z energetického, telekomunikačního a finančního sektoru, za špatné.

Z uvedeného zjištění společnosti SANEP, tak lze jednoznačně vyvodit enormní zájem voličského lektorátů, ale i příznivců a sympatizantů ČSSD o vyjádření se k otázce církevních restitucí, ale i k zavedení sazby daně pro velké firmy. Tyto dvě otázky však vedení ČSSD do probíhajícího korespondenčního referenda ČSSD nezařadilo, což může výrazně omezit zájem o voličů této strany o uvedené referendum. Rovněž však v očích voličů sociální demokracie může dojít i poklesu důvěry zejména v předsedu Bohuslava Sobotku, který se tak v jejich očích snaží vyhnout ožehavým tématům, které však byly součástí předvolebních slibů.

Jak totiž dále ukazují výsledky exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na korespondenční referendum ČSSD a na schválené i neschválené otázky, 92,9% dotázaných voličů, příznivců a sympatizantů ČSSD, kteří by se referenda zahrnujícího i dvě vyřazené otázky zúčastnili, souhlasí s tím, aby ČSSD navrhla zákonem zdanit církevní restituce.

Stejně tak 93,3% dotázaných vyjádřilo souhlas s tím, aby ČSSD navrhla zákonem zavedení druhé (vyšší) sazby daně pro velké firmy z energetického, telekomunikačního a finančního sektoru.

Většinový souhlas panuje i s tím, aby podle stanov o konečné podobě kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva obce, města, kraje, Senátu a PS rozhodovali v přímém hlasování všichni členové ČSSD v příslušném volebním obvodu (95,2%) a s tím, aby ČSSD navrhla zákonem omezit kumulaci placených veřejných funkcí (95,2%).

Neutrální postoj pak mezi voliči, příznivci a sympatizanty panuje v otázce genderové politiky, kdy 50,6% dotázaných souhlasí s tím, aby podle stanov alespoň 40 procent všech kandidátů na kandidátkách do zastupitelstva kraje a Poslanecké sněmovny tvořily osoby opačného pohlaví, ale 49,4% je opačného názoru.

Jakkoli, kromě otázky zastoupení žen v politice ČSSD, panuje ve všech otázkách referenda drtivá převaha kladných hlasů, nelze opomíjet skutečnost, že právě vyřazené otázky mohou mít pro voliče ČSSD zásadnější význam v pohledu na vnímání sociální demokracie a její úlohy v rámci koaliční vlády, než schválené tři otázky, které navíc nevzbuzují u voličů takový zájem.