Kraje požádaly církev o schůzku kvůli zřízení fondu. Jak reagoval Duka?

"Dopis (předsedovi ČBK kardinálu Dominiku Dukovi) přišel včera (ve středu), v odpovědi uvádíme, že jsme ochotni se setkat, ale ve formátu i dalších církví a v kontextu církve - vláda, hejtmanství, státní samospráva," sdělil dnes ČTK Milan Badal z tiskového střediska pražského arcibiskupství. Připomněl také, že termín schůzky se může domlouvat až během září, až se z dovolených vrátí i představitelé dalších církví.

Hašek o možnosti zřízení fondu mluvil v červnu. Část peněz by do něj prý vložily kraje a část peněz z finančních náhrad v rámci restitucí církve. Fond by mohl financovat projekty v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví či školství. "Pracovně řečeno se chceme bavit o některých typech projektů, například hospicové péči, kde by peníze mohly být v poměru 1:1," řekl tehdy Hašek.

Uvedl, že z rozpočtů krajů šlo od roku 2001 na záležitosti církví a jimi zřizovaných organizací 2,5 miliardy korun. Nejvíce peněz podle něj uvolnil Jihomoravský kraj, který například na církevní střední školy, církví zřízené organizace, charity či opravy kostelů dal více než 560 milionů korun. Církve v ČR by se podle něj měly i díky finanční náhradě z církevních restitucí daleko více zapojit do fungování sociální péče.

Zatímco Bohuslav Sobotka už se nejspíš těší, až se na církevní restituce zapomene, Michal Hašek slibuje něco jiného. "Kraje nedají církevním restitucím pokoj," napsal na Facebooku.

Nyní ještě dodal: Někomu se do jednání s kraji evidentně nechce. Je sice hezké odkazovat se donekonečna na jednání s vládou (žádné neprobíhá), ale kompetence a zřizovatelské funkce ve zdravotnictví, sociálních věcech a středním školství mají už 12 let kraje."

Jednáním s církvemi o narovnání byla za ČSSD pověřena Alena Gajdůšková. K ní se postupně přidalo i hnutí ANO. Žádný oficiální vládní tým, který církve požadovaly, ale nakonec nevznikl. Stejně tak jednání s Gajdůškovou uvázlo na mrtvém bodě.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek.

Přestože vyplácení státního příspěvku církvím  v rámci církevního vyrovnání skončí za 17 let, tak už v 15. roce vydá státní rozpočet na církve méně než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po 30 letech, v roce 2043 zmizí položka církve z výdajů státního rozpočtu. V roce 2055 se vyrovnají celkové náklady na církve a církevní vyrovnání od roku 2013 s rozpočtovými výdaji na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo. V roce 2062, 50 let od církevního vyrovnání, bude kumulovaná rozpočtová úspora díky jeho přijetí 28,63 mld. Kč v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, že by k vyrovnání nedošlo.

Po ukončení splátek finančního vyrovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosů činit 3,8 mld. Kč a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měla v následujících letech zvyšovat, říká církev na obranu restitucí na webu tisk.cirkev.cz.

Oprávněnými osobami pro navrácení majetku jsou farnosti, řády, kongregace, diecéze a další instituce registrované v České republice. Tyto právnické osoby budou mít plné dispoziční právo k majetku. Rozhodování o použití výnosů z majetku bude zcela v jejich kompetenci. Schválení Vatikánu podléhá pouze zcizení (prodej) majetku římskokatolické církve, jehož cena převyšuje 1,5 milionu eur. Jedná se o kontrolní mechanismus římskokatolické církve, který má zabránit defraudaci velkých rozměrů. Z tržby za prodaný církevní majetek stejně jako z jeho výnosů se Vatikánu nic neodvádí.