Sněmovna burácí, koalice se pustila do opozice kvůli služebnímu zákonu

Půlmiliarda korun navíc vychází podle Dienstbiera z předběžných propočtů ministerstva financí. Konečná částka se může podle něho lišit řádově o desítky milionů. Pokud by byl účinný původní zákon, stát by musel vyplácet úředníkům hlavně čtvrtinový příplatek za státní službu, uvedl ministr. Novela příplatek, stejně jako například výsluhy, nepředpokládá.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nařkl pravicovou opozici z toho, že se najednou nechová rozpočtově odpovědně, když chce přijetí novely zablokovat. "Pokud vaše úsilí o obstrukce bude úspěšné, zákon bude mít mnohem větší dopady na rozpočet, než pokud by byla novela schválena," řekl.

Zástupci TOP 09 a ODS ale zdůraznili, že původní zákon nechtějí. "Naším cílem není, aby byl účinný, víme, že má horší rozpočtové dopady. Jiří Dienstbier ale nesmí prosazovat to, co tak blbě napsal," uvedl šéf klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura.

Debata se opět vedla i o souvislosti služebního zákona s čerpáním evropských fondů. "Pokud nebudeme mít schválen zákon o státní službě, nepohneme se dál ve schvalování operačních programů," varoval Sobotka. Pokud se proces zdrží, Česko podle něho přijde o jednu stavební sezonu. Sobotka věří, že při vyjednávání o opozicí se podaří Sněmovnu odblokovat.

"Nestrašme se pořád tím Bruselem. Chceme dobrý zákon pro Českou republiku," zdůraznil Stanjura. Pravice už dřív přišla se čtyřmi požadavky, chce mimo jiné zrušit plánované generální ředitelství státní služby.

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) uvedla, že účinnost zákona k lednu je závazkem Česka vůči Evropské unii. "Nejde o ultimátum (ze strany unie), ale o závazek," zdůraznila. Také ona uvedla, že služební zákon je podmínkou pro schválení operačních programů nutných pro čerpání evropských fondů. Pokud se bude lednový termín jevit nesplnitelným, Česko by muselo s unií jednat o posunu, zopakovala.