Albrightová byla nejdůležitějším advokátem Česka v USA, napsal Zeman

Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová byla podle prezidenta Miloše Zemana nejdůležitějším podporovatelem i advokátem České republiky v USA, a to nejen v roli šéfky americké diplomacie. Albrightová zemřela ve středu, bylo jí 84 let.

Hrad dnes na webu informoval, že prezident v souvislosti s úmrtím Albrightové zaslal kondolenci svému americkému protějškovi Joeovi Bidenovi. 

Zeman zmínil, že si Albrightové vážil on, český národ a celý svět. "My, Češi, jsme ji považovali za svou, přestože z rodného Československa odjela ještě v dětském věku. Po celý svůj život si však kromě výtečné češtiny udržovala i lásku ke své rodné vlasti," napsal.

Albrightová byla podle prezidenta nejdůležitějším podporovatelem Česka v USA. "Velmi napomohla brzkému vstupu Česka do NATO, jehož členy jsme se stali během mého premiérování a které je od té doby garancí naší bezpečnosti," poznamenal. 

"Madeleine Albright zkrátka nadále zůstane velkou, hrdou a příkladnou osobností a spojníkem mezi našimi zeměmi," dodal Zeman, podle kterého byla zesnulá politička rovněž vzorem pro řadu žen a dívek. 

Albrightová se narodila v Praze v roce 1937 v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Vychovávána byla jako katolička. Do Spojených států přišla jako uprchlice v roce 1948, byla ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001 v administrativě demokratického prezidenta Billa Clintona. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN. Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se významně zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO.

V roce 1999 patřila Albrightová k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. Zeman se loni v květnu za alianční bombardování omluvil a požádal Srby o odpuštění. Letecké útoky NATO byly podle něj protiprávní, neboť je neschválila Rada bezpečnosti OSN. Česko tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně, uvedl Zeman, který v té době stál v čele české vlády.

Politiku Albrightové formovalo její rané dětství v Československu, píší média

Zahraniční média vzpomínají na Madeleine Albrightovou, která ve středu zemřela ve věku 84 let, jako na vášnivou stoupenkyni nasazování americké diplomatické a vojenské moci v zahraničí, jejíž světonázor silně formovala zkušenost s nacistickou a komunistickou diktaturou z jejího raného dětství v Československu. Zatímco nynější i bývalí američtí vládní činitelé Albrightovou připomínají jako charismatickou odbornici a mentorku, která proklestila cestu řadě dalších žen mířících na vysoké posty v americké vládě, srbská média píší, že v Srbsku zůstává jednou z nejvíce nenáviděných amerických političek kvůli prosazování bombardování Jugoslávie a nezávislosti Kosova.

Prezident Joe Biden ve středu nařídil k uctění památky první ženy, která stanula v čele americké diplomacie, spustit vlajky na vládních a vojenských budovách na půl žerdi a ponechat je tak až do nedělního večera. Na twitteru pak napsal, že Albrightová byla "silou dobra, elegance a slušnosti - a svobody".

Bývalý šéf Bílého domu Barack Obama zase poznamenal, že byla "bojovnicí za demokratické hodnoty. A jako imigrantka si do své průkopnické kariéry přinesla jedinečný a důležitý pohled na věc".

Útěk rodiny Albrightové před nacismem a následně před komunismem považují za zásadní pro její zahraničněpolitické postoje také zahraniční deníky. Podle francouzského listu Le Monde v důsledku této zkušenosti věřila v prosazování univerzálních hodnot a "nestavěla proti sobě vojenskou sílu a diplomacii. Naopak se domnívala, že první je v případě potřeby nezbytnou součástí druhého". List připomíná její slavný výrok, v němž v roce 1998 označila Spojené státy za "nepostradatelný stát" pro celý svět. "Tyčíme se vysoko a vidíme dál do budoucnosti, než jiné země," řekla tehdy. Tímto postojem si podle listu na řadě míst vytvořila četné odpůrce, podobně jako další význačná postava americké zahraniční politiky, Henry Kissinger.

Komentátor David Ignatius v listu The Washington Post napsal, že se Albrightová ve svých profesních rozhodnutích řídila spíše svým pojetím amerických hodnot, než zahraničněpolitickými zájmy. "Když ale mluvila o zahraniční politice, tak mezi tím nerozlišovala". Albrightová podle něj ovlivnila celou generaci diplomatů, měla rozsáhlé známosti a vynikala charismatem, díky němuž dokázala obměkčit i ty nejodměřenější diplomaty. Stala se rovněž známou díky své sbírce broží, jimiž dopředu vysílala diplomatům zprávy o tom, v jaké náladě vstupuje do jednání. Květovaná brož značila například optimismus, brož s želvami a kraby byla známkou frustrace.

Albrightová měla podle Ignatiuse velký vliv i na současné vedení amerického ministerstva zahraničí. To při středečním tiskovém brífinku potvrdil i mluvčí americké diplomacie Ned Price, podle nějž je její odkaz patrný v každé místnosti budovy amerického ministerstva zahraničí. Nynější šéf diplomacie Antony Blinken i jeho náměstkyně Wendy Shermanová pro Albrigtovou pracovali a považovali ji za svou mentorku, stejně jako řada dalších činitelů Bidenovy administrativy.

Týdeník The Economist připomíná, že Albrightová i po odchodu z úřadu v roce 2001 podporovala generaci žen, jež po jejím vzoru toužily po úspěchu v nejvyšších patrech americké politiky. Jednou z nich byla i Hillary Clintonová, která nakonec velela ministerstvu zahraničí za Obamovy vlády. Když Clintonová usilovala o Bílý dům, řekla Albrightová na její podporu: "V pekle mají vyhrazené místo pro ženy, které si vzájemně nepomáhají."

Výrazně odlišné reakce než v USA a západních zemích přicházejí například ze Srbska s ohledem na skutečnost, že Albrightová v roce 1999 patřila k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. "Jméno Madeleine Albrightové se pro mnohé lidi v Srbsku stalo synonymem pro zlo. (...) V srbské kolektivní paměti zůstane zapsána jako jedna z nejvíce nenáviděných zahraničních političek," píší internetové stránky nejčtenějšího srbského deníku Blic.

"Na Madeleine Albrightovou se v Srbsku vzpomíná jako na nemilosrdnou ženu. Byla jedním z nejhlasitějších zastánců bombardování Jugoslávie a nezávislosti Kosova. Její jméno se v naší zemi vyslovuje s hořkostí," uvedl zpravodajský web 24sedam.rs v článku s titulkem "Madeleine Albrightová strávila dětství v Bělehradě, Srby ale nikdy nedokázala milovat". "Srbská veřejnost na ni bude vzpomínat jen ve zlém. Během 90. let měla výrazný vliv na dění v naší zemi, od válečných událostí až po dění v Kosovu po válce," přidává zase portál Srbija Danas.

Jedním z posledních novinových článků Albrightové byl sloupek v listu The New York Times, který vyšel den před útokem Ruska na Ukrajinu. Bývalá šéfka diplomacie v něm píše, že pokud ruský prezident Vladimir Putin nařídí invazi na Ukrajinu, což o den později udělal, bude se jednat o historickou chybu, která zanechá Rusko "diplomaticky izolované, ekonomicky zmrzačené a strategicky zranitelné tváří v tvář silnější a více sjednocené západní alianci".

Albrightová ve sloupku rovněž vzpomíná na rok 2000, kdy se jako první z čelných činitelek USA setkala s Putinem. "Cestou domů jsem si poznamenala svoje dojmy: Putin je malý a bledý, tak chladný, že se skoro podobá plazu." "Jeden se musí zamyslet, jakou brož by si dnes vzala, pokud by se dožila dalšího setkání s ním?" napsal týdeník The Economist.

Související

Joe Biden

Biden na pohřbu Albrightové: Vzpomínáme na dceru České republiky

Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky, řekl dnes na pohřbu bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové americký prezident Joe Biden. Věděla, jaké je snášet válku a prchat před pronásledováním, nikdo ve 20. a 21. století podle Bidena nebránil svobodu tak jako ona.
Jan Lipavský

Lipavský poletí na pohřeb Albrightové, v USA se setká s Blinkenem

Pohřbu bývalé americké ministryně zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightové se příští týden ve Washingtonu zúčastní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Za vládu pojede šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který se při cestě do Spojených států setká také se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a s kongresmany. Pohřeb Albrightové se bude 27. dubna konat v Národní katedrále ve Washingtonu.

Více souvisejících

Madeleine Albrightová Miloš Zeman

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy