Albrightová byla nejdůležitějším advokátem Česka v USA, napsal Zeman

Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová byla podle prezidenta Miloše Zemana nejdůležitějším podporovatelem i advokátem České republiky v USA, a to nejen v roli šéfky americké diplomacie. Albrightová zemřela ve středu, bylo jí 84 let.

Hrad dnes na webu informoval, že prezident v souvislosti s úmrtím Albrightové zaslal kondolenci svému americkému protějškovi Joeovi Bidenovi. 

Zeman zmínil, že si Albrightové vážil on, český národ a celý svět. "My, Češi, jsme ji považovali za svou, přestože z rodného Československa odjela ještě v dětském věku. Po celý svůj život si však kromě výtečné češtiny udržovala i lásku ke své rodné vlasti," napsal.

Albrightová byla podle prezidenta nejdůležitějším podporovatelem Česka v USA. "Velmi napomohla brzkému vstupu Česka do NATO, jehož členy jsme se stali během mého premiérování a které je od té doby garancí naší bezpečnosti," poznamenal. 

"Madeleine Albright zkrátka nadále zůstane velkou, hrdou a příkladnou osobností a spojníkem mezi našimi zeměmi," dodal Zeman, podle kterého byla zesnulá politička rovněž vzorem pro řadu žen a dívek. 

Albrightová se narodila v Praze v roce 1937 v české židovské rodině diplomata Josefa Korbela. Vychovávána byla jako katolička. Do Spojených států přišla jako uprchlice v roce 1948, byla ministryní zahraničí v letech 1997 až 2001 v administrativě demokratického prezidenta Billa Clintona. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN. Nadšená americká i česká patriotka, kterou pojilo přátelství s Václavem Havlem, se významně zasadila o vstup ČR, Polska a Maďarska do NATO.

V roce 1999 patřila Albrightová k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. Zeman se loni v květnu za alianční bombardování omluvil a požádal Srby o odpuštění. Letecké útoky NATO byly podle něj protiprávní, neboť je neschválila Rada bezpečnosti OSN. Česko tehdy hledalo spojence, spolu s kterým by bombardování odmítlo, ale neúspěšně, uvedl Zeman, který v té době stál v čele české vlády.

Politiku Albrightové formovalo její rané dětství v Československu, píší média

Zahraniční média vzpomínají na Madeleine Albrightovou, která ve středu zemřela ve věku 84 let, jako na vášnivou stoupenkyni nasazování americké diplomatické a vojenské moci v zahraničí, jejíž světonázor silně formovala zkušenost s nacistickou a komunistickou diktaturou z jejího raného dětství v Československu. Zatímco nynější i bývalí američtí vládní činitelé Albrightovou připomínají jako charismatickou odbornici a mentorku, která proklestila cestu řadě dalších žen mířících na vysoké posty v americké vládě, srbská média píší, že v Srbsku zůstává jednou z nejvíce nenáviděných amerických političek kvůli prosazování bombardování Jugoslávie a nezávislosti Kosova.

Prezident Joe Biden ve středu nařídil k uctění památky první ženy, která stanula v čele americké diplomacie, spustit vlajky na vládních a vojenských budovách na půl žerdi a ponechat je tak až do nedělního večera. Na twitteru pak napsal, že Albrightová byla "silou dobra, elegance a slušnosti - a svobody".

Bývalý šéf Bílého domu Barack Obama zase poznamenal, že byla "bojovnicí za demokratické hodnoty. A jako imigrantka si do své průkopnické kariéry přinesla jedinečný a důležitý pohled na věc".

Útěk rodiny Albrightové před nacismem a následně před komunismem považují za zásadní pro její zahraničněpolitické postoje také zahraniční deníky. Podle francouzského listu Le Monde v důsledku této zkušenosti věřila v prosazování univerzálních hodnot a "nestavěla proti sobě vojenskou sílu a diplomacii. Naopak se domnívala, že první je v případě potřeby nezbytnou součástí druhého". List připomíná její slavný výrok, v němž v roce 1998 označila Spojené státy za "nepostradatelný stát" pro celý svět. "Tyčíme se vysoko a vidíme dál do budoucnosti, než jiné země," řekla tehdy. Tímto postojem si podle listu na řadě míst vytvořila četné odpůrce, podobně jako další význačná postava americké zahraniční politiky, Henry Kissinger.

Komentátor David Ignatius v listu The Washington Post napsal, že se Albrightová ve svých profesních rozhodnutích řídila spíše svým pojetím amerických hodnot, než zahraničněpolitickými zájmy. "Když ale mluvila o zahraniční politice, tak mezi tím nerozlišovala". Albrightová podle něj ovlivnila celou generaci diplomatů, měla rozsáhlé známosti a vynikala charismatem, díky němuž dokázala obměkčit i ty nejodměřenější diplomaty. Stala se rovněž známou díky své sbírce broží, jimiž dopředu vysílala diplomatům zprávy o tom, v jaké náladě vstupuje do jednání. Květovaná brož značila například optimismus, brož s želvami a kraby byla známkou frustrace.

Albrightová měla podle Ignatiuse velký vliv i na současné vedení amerického ministerstva zahraničí. To při středečním tiskovém brífinku potvrdil i mluvčí americké diplomacie Ned Price, podle nějž je její odkaz patrný v každé místnosti budovy amerického ministerstva zahraničí. Nynější šéf diplomacie Antony Blinken i jeho náměstkyně Wendy Shermanová pro Albrigtovou pracovali a považovali ji za svou mentorku, stejně jako řada dalších činitelů Bidenovy administrativy.

Týdeník The Economist připomíná, že Albrightová i po odchodu z úřadu v roce 2001 podporovala generaci žen, jež po jejím vzoru toužily po úspěchu v nejvyšších patrech americké politiky. Jednou z nich byla i Hillary Clintonová, která nakonec velela ministerstvu zahraničí za Obamovy vlády. Když Clintonová usilovala o Bílý dům, řekla Albrightová na její podporu: "V pekle mají vyhrazené místo pro ženy, které si vzájemně nepomáhají."

Výrazně odlišné reakce než v USA a západních zemích přicházejí například ze Srbska s ohledem na skutečnost, že Albrightová v roce 1999 patřila k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu. "Jméno Madeleine Albrightové se pro mnohé lidi v Srbsku stalo synonymem pro zlo. (...) V srbské kolektivní paměti zůstane zapsána jako jedna z nejvíce nenáviděných zahraničních političek," píší internetové stránky nejčtenějšího srbského deníku Blic.

"Na Madeleine Albrightovou se v Srbsku vzpomíná jako na nemilosrdnou ženu. Byla jedním z nejhlasitějších zastánců bombardování Jugoslávie a nezávislosti Kosova. Její jméno se v naší zemi vyslovuje s hořkostí," uvedl zpravodajský web 24sedam.rs v článku s titulkem "Madeleine Albrightová strávila dětství v Bělehradě, Srby ale nikdy nedokázala milovat". "Srbská veřejnost na ni bude vzpomínat jen ve zlém. Během 90. let měla výrazný vliv na dění v naší zemi, od válečných událostí až po dění v Kosovu po válce," přidává zase portál Srbija Danas.

Jedním z posledních novinových článků Albrightové byl sloupek v listu The New York Times, který vyšel den před útokem Ruska na Ukrajinu. Bývalá šéfka diplomacie v něm píše, že pokud ruský prezident Vladimir Putin nařídí invazi na Ukrajinu, což o den později udělal, bude se jednat o historickou chybu, která zanechá Rusko "diplomaticky izolované, ekonomicky zmrzačené a strategicky zranitelné tváří v tvář silnější a více sjednocené západní alianci".

Albrightová ve sloupku rovněž vzpomíná na rok 2000, kdy se jako první z čelných činitelek USA setkala s Putinem. "Cestou domů jsem si poznamenala svoje dojmy: Putin je malý a bledý, tak chladný, že se skoro podobá plazu." "Jeden se musí zamyslet, jakou brož by si dnes vzala, pokud by se dožila dalšího setkání s ním?" napsal týdeník The Economist.

Související

Joe Biden

Biden na pohřbu Albrightové: Vzpomínáme na dceru České republiky

Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky, řekl dnes na pohřbu bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové americký prezident Joe Biden. Věděla, jaké je snášet válku a prchat před pronásledováním, nikdo ve 20. a 21. století podle Bidena nebránil svobodu tak jako ona.
Jan Lipavský

Lipavský poletí na pohřeb Albrightové, v USA se setká s Blinkenem

Pohřbu bývalé americké ministryně zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightové se příští týden ve Washingtonu zúčastní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Za vládu pojede šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který se při cestě do Spojených států setká také se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a s kongresmany. Pohřeb Albrightové se bude 27. dubna konat v Národní katedrále ve Washingtonu.

Více souvisejících

Madeleine Albrightová Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 16 minutami

před 49 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy