ANO chce, aby vláda co nejrychleji připravit novelu státního rozpočtu

Kabinet Spolu a Pirátů se STAN s novelou počítá později, až budou jasné konkrétní potřeby úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám energií.

Sněmovna ve čtvrtek schválila rozpočet vlády Petra Fialy (ODS). Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve Sněmovně v reakci na výroky opozice o nutnosti přepracovat rozpočet prohlásil, že nebude novelu zákona připravovat v nejbližších dnech a týdnech.

Podle Schillerové není dostatek času a je potřeba posílit kapitoly ministerstev zdravotnictví, práce a sociálních věcí, obrany nebo vnitra. "Je potřeba pomoci teď hned firmám," dodala.

Schillerová volala po novele rozpočtu již minulý týden s tím, že je nevyhnutelná. "Doufám, že se (ministr financí) Zbyněk Stanjura a (premiér) Petr Fiala konečně probudí a pomůžou našim lidem. Zohlední nastalou bezpečnostní krizi a pochopí, že škrtat ve výdajích na obranu je v současné situaci čiré bláznovství," napsala v pátek na twitteru.

"Upravíme státní rozpočet až tehdy, až to bude potřeba. Určitě příštích několik měsíců budeme žít s tímto rozpočtem, peníze nikomu nedojdou," řekl ve čtvrtek premiér Fiala. K novelizaci kabinet podle něj přistoupí, až budou zřejmé dopady pomoci na rozpočet, a také v jakých kapitolách konkrétně je nutné jej upravit.

Stínová vláda kritizovala kabinet za to, že dostatečně nereaguje na rostoucí ceny energií a pohonných hmot. Podle ANO až 90 procent zemí EU navrhlo nebo zavedlo plošná opatření kvůli cenám energií. Hnutí opakovaně vyzývalo vládu k odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje domácnostem a firmám a odpuštění DPH na energie alespoň do konce června. Tyto návrhy už dříve koalice odmítla.

Podle stínového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka má kabinet ideální příležitost využít výrazně vyššího zisku energetické skupiny ČEZ. Pro letošní rok její vedení očekává čistý zisk 38 až 42 miliard korun. Čistý zisk ČEZ v roce 2021 dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun.

"Stát bude mít výrazně vyšší dividendu, která může být mezi 25 až 30 miliardami korun, což je o deset miliard korun více, než kolik tomu bude za rok 2021. Okamžitě je možné tyto zdroje použít na podporu kvůli nárůstu cen elektřiny, případně plynu," řekl Havlíček. Druhou variantou je podle něj použít zdroje z vyššího výnosu za emisní povolenky. "Stát získá v horizontu sedmi let nikoli 150 miliard, ale předpokládá se dvoj- až trojnásobek," dodal. Havlíček též kabinet vyzval ke svolání Uhelné komise.