Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš svým vlivem a činností zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu.
Spolu se spoluobžalovanou Janou Nagyovou, jeho někdejší poradkyní, si přitom byl vědom toho, že je společnost propojena s firmami ze skupiny Agrofert a že po dokončení výstavby hodlá působit na stejných relevantních trzích nebo sousedním trhu. Stojí to v obžalobě, kterou začne v září projednávat pražský městský soud a kterou má ČTK k dispozici.
Babiše a Nagyovou (dříve Mayerovou) státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval v březnu. Oba obžalovaní navrhovali soudu, aby obžalobu předběžně projednal, předseda trestního senátu Jan Šott jim ale nevyhověl a nařídil hlavní líčení, které začne 12. září. Nagyová je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiš pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle trestního zákoníku jim hrozí až desetileté vězení, Šaroch pro ně navrhuje podmínky a peněžité tresty. Babiš i Nagyová vinu v minulosti odmítli.
Nagyová podle obžaloby, o jejímž obsahu už v pondělí informoval také Deník N, v únoru 2008 podala žádost o dotaci pro společnost Farma Čapí hnízdo a to i přes to, že věděla, že firma nesplňuje podmínky pro poskytnutí dotace. V té době byla místopředsedkyní představenstva Čapího hnízda. V žádosti podle Šarocha uvedla nejen formální naplnění podmínek pro udělení dotace, ale také nepravdivou informaci, že je Farma Čapí hnízdo malým a nezávislým podnikem. Úředníkům také zamlčela, že osobou, která společnost fakticky ovládá, je právě Babiš.
Babišova bývalá poradkyně také podle Šarocha neuvedla, že společnost Farma Čapí hnízdo hodlá po dokončení výstavby areálu působit na stejných trzích jako společnost Agrofert. Proto, aby byly zkoumány vztahy mezi podniky prostřednictvím fyzických osob, totiž musí podniky působit na "stejném relevantním trhu" nebo na sousedních trzích.
Nagyová také úředníky neinformovala o angažovanosti společností Agrofert a Imoba v úvěrových vztazích Farmy Čapí hnízdo v souvislosti s financováním výstavby areálu, "tedy skutečnosti dokládající evidentně bezproblémový přístup společnosti Farma Čapí hnízdo k finančním zdrojům pro realizaci projektu," píše Šaroch.
Babiš je pak obžalován z toho, že ke zdánlivému vytvoření formálních předpokladů pro udělení dotace ve druhé polovině roku 2007 zajistil vyvedení společnosti, tehdy ještě pod názvem ZZN Agro Pelhřimov (Agro a.s.), ze skupiny Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Akcie byly zaplaceny z Babišova účtu. "Důvodem tohoto převodu akcií bylo účelové a formální vytvoření zdání, že společnost Agro a.s. je samostatný nezávislý malý nebo střední podnik, který není propojen se žádnou jinou společností," uvedl Šaroch v obžalobě.
Později Babiš podle obžaloby zajistil, aby bratr jeho partnerky získal většinu akcií, a to proto, aby jeho příbuzní neměli určité množství hlasovacích práv. Společnost tak podle obžaloby zdánlivě naplňovala definici nezávislého podniku, a mohla se ucházet o dotaci. Vyplacením dotace pak podle obžaloby vznikla Regionální radě škoda 49,9 milionu, z čehož 42,5 milionu bylo poskytnuta z rozpočtu EU a po 3,7 milionech korun pocházelo ze státního rozpočtu a z rozpočtu Středočeského kraje.
Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.
Související
Co bude, pokud nová Sněmovna nevydá Babiše? Trestu v kauze Čapí hnízdo neunikne ani tak
Pavel povolal Babiše na Hrad. Kancelář prozradila, co prezidenta zajímalo
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 10 minutami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 45 minutami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 2 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 2 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 5 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 7 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
Zdroj: Libor Novák