Babiš stejně jako Zeman nepovažuje stažení vojsk z Afghánistánu za správné

"I když se ze země nyní stahujeme, chtěli bychom dál pokračovat ve výcviku tamních ozbrojených sil. Proti terorismu ale bojujeme i jinde, pomáháme v Iráku, loni jsme úspěšně veleli výcvikové misi Evropské unie v Mali," řekl Babiš.

Armáda ČR je podle něj klíčovou součástí NATO. "Díky našim vojákům je naše země vnímána jako důvěryhodný a spolehlivý partner. NATO pomáhá ručit za naši bezpečnost a my zase ručíme za bezpečnost jiných zemí NATO. Naše členství v NATO pokládám za naprosto zásadní," poznamenal premiér.

Babiš také řekl, že vláda udělala velký krok ke splnění závazku dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Návrh ministerstva financí přitom počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta HDP. Rozpočet resortu by tak byl výrazně nižší, než jak ČR slibuje spojencům z NATO.

Česko se opakovaně prostřednictvím například prezidenta Miloše Zemana nebo Babiše zavázalo, stejně jako další členové NATO, že do roku 2024 jeho výdaje na obranu budou odpovídat dvěma procentům HDP. S tímto vývojem počítaly i strategické armádní dokumenty, které se zabývají modernizací armády. Odborníci již upozorňovali, že kvůli pomalému růstu rozpočtu z poslední doby není reálné, aby byl slib do roku 2024 naplněn.

Podle premiéra ale vláda udělala velký krok ke splnění závazku. "Investujeme zejména do moderní techniky od našich spojenců, která zvýší obranyschopnost republiky. Nahrazujeme staré nefunkční, nespolehlivé, často ještě sovětské stroje za techniku a vybavení pro armádu 21. století," poznamenal. Vyzdvihl také podporu českého obranného a bezpečnostního průmyslu.

Změnu přístupu a strategického myšlení vyžadují hybridní hrozby a hrozby v kybernetickém prostoru, míní předseda vlády. Uvedl, že kabinet schválil novou národní strategii proti hybridnímu působení. "To považuji za jeden z nejdůležitějších milníků zejména po tom, co jsme zjistili o výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích," dodal Babiš.

Diplomatickou roztržku s Ruskem vyvolalo zjištění českých vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Česko v dubnu rozhodlo o vyhoštění 18 pracovníků ambasády, které označilo za důstojníky ruských tajných služeb. Moskva reagovala vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců ambasády v ruské metropoli.

Poté rozhodla ČR o vyhoštění dalších pracovníků, na jejichž odjezd mělo Rusko čas do konce května. Moskva pak oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu".