Z představitelů stran, jejichž zástupci jsou v parlamentu, věří Češi nejvíce Václavu Klausovi mladšímu. Předsedovi hnutí Trikolora, někdejšímu členovi ODS, vyjádřilo v zářijovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) důvěru 42 procent dotázaných. Podařilo se mu tak překonat premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, kterému věří 38 procent lidí. Nejvýraznější změnou oproti předchozímu průzkumu je pokles důvěry v předsedu ČSSD Jana Hamáčka. Výsledky průzkumu zveřejnilo CVVM dnes.
Do průzkumu zařadili sociologové 19 představitelů stran a hnutí se zastoupením ve Sněmovně. U všech z nich převažovala nedůvěra veřejnosti nad důvěrou. Nejlépe na tom byl Václav Klaus mladší, kterému věřilo 42 procent respondentů, zatímco opačný postoj zaujalo 44 procent.
Mezi ostatními politiky se relativně nejvyšší důvěře těší Andrej Babiš. Důvěru mu vyjádřilo 38 procent lidí. Zároveň mu ale 56 procent nedůvěřovalo.
Na třetím a čtvrtém místě z hlediska důvěry se umístili předsedové Pirátů a SPD. Ivanu Bartošovi a Tomiu Okamurovi věřilo shodně 29 procent občanů. Předseda Pirátů má ale nižší podíl nedůvěřujících, a to 54 procent oproti 60 procentům u Okamury.
Na pátém místě skončil lídr sociálních demokratů a ministr vnitra Hamáček. Důvěryhodným politikem byl pro čtvrtinu respondentů, zatímco pro 55 procent je nedůvěryhodný.
Oproti předchozímu průzkumu CVVM z května je nejvýraznější změnou pokles důvěry veřejnosti právě u předsedy ČSSD. Podíl důvěřujících klesl Hamáčkovi o čtyři procentní body, zatímco podíl nedůvěřujících o osm bodů vzrostl.
Zlepšení si v zářijovém průzkumu připsal hlavně předseda SPD Okamura. V jeho případě podíl důvěřujících vzrostl o pět procentních bodů při současném poklesu nedůvěřujících rovněž o pět bodů.
Průzkum CVVM se konal mezi 7. a 17. zářím. Zapojilo se do něj 1046 obyvatel ČR starších 15 let.
Související
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
Andrej Babiš , Václav Klaus ml. , politika , CVVM , průzkumy , Jan Hamáček
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák