Bude prodloužen nouzový stav o 30 dní? Sněmovnu čeká důležité rozhodnutí

KSČM podpoří prodloužení nouzového stavu do konce dubna, uvedla dnes Česká televize s odvoláním na předsedu strany Vojtěch Filipa. Delší doba podle něho není potřeba. Vláda požádala Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu kvůli nynější koronavirové krizi o měsíc až do 11. května. Komunisté menšinovou vládu ANO a ČSSD v dolní komoře tolerují.

Sněmovna bude jednat o prodloužení nouzového stavu v úterý. Sám kabinet může nouzový stav vyhlásit nejvýše na 30 dnů, za současné situace by skončil 11. dubna. K prodloužení je nutný souhlas poslanců. Vláda chce dalších 30 dnů, jak doporučil Ústřední krizový štáb.

Současně v poslední době slyšíme, jak jsou vládní opatření přehnaná a neadekvátní. Toto je model, jak by to v ČR vypadalo, kdyby u nás případy rostly tempem některých zemí, které jsou “před námi”. #spolutozvladneme pic.twitter.com/b5Ys15CYtk

— Jan Hamáček (@jhamacek) April 2, 2020

Opozice však žádá vysvětlení, k čemu chce vláda nouzový stav využít. Její část je ochotná debatovat o prodloužení nouzového stavu na kratší dobu dvou týdnů.

Na základě nouzového stavu vláda zprvu vydávala většinu opatření k omezení svobody pohybu nebo k uzavření velké části obchodů a zákazu nabízení řady služeb. Následně je ale přeměnila na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Na nouzovém stavu zůstává založen zákaz vycestování obyvatel ČR do ciziny a zákaz vstupu cizinců do Česka.

Stav nouze také umožňuje státu rychle nakupovat například zdravotnické ochranné prostředky. Nemusí se řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Hamáček: Pro prodloužení nouzového stavu byli i zástupci opozice

S prodloužením nouzového stavu o 30 dní ve středu souhlasili i zástupci opozice v Ústředním krizovém štábu (ÚKŠ). Po dnešním jednání vedení štábu to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). "My jsme to diskutovali včera (ve středu) na krizovém štábu, kde jsou i zástupci opozice, a shoda na tom, že doporučíme 30 dní, byla jednomyslná, respektive nikdo proti tomu nevystoupil. Beru to tak, že na té odborné úrovni je na tom shoda. Samozřejmě, na čem je shoda na úrovni odborné, nemusí být shoda na úrovni politické," řekl ministr.

Hamáček dodal, že je připraven vysvětlovat argumenty, které vedly členy ÚKŠ k doporučení prodloužení nouzového stavu právě o 30 dní. "Jsem přesvědčen, že pokud máme epidemii efektivně zvládnout, jakkoli ta čísla vypadají dobře, tak já jsem relativně opatrný, protože ze zkušeností, například z Asie, ale i z Itálie nebo ze Španělska, je vidět, že virus je velmi zákeřný a nedá se mu v uvozovkách věřit," řekl.

Podle Hamáčka klesá procentní počet nárůstu nových případů. "Pohybujeme se někde okolo deseti procent. Tento vývoj nám dává jistou naději a potvrzuje, že opatření, která vláda přijala, fungují," řekl ministr. I tak jsou podle něj nárůsty stále vysoké a je potřeba v opatřeních dále pokračovat. Zopakoval však, že třicetidenní prodloužení nouzového stavu neznamená, že by některá opatření nemohla být uvolněna dříve.

Potvrzených případů nákazy v Česku bylo k dnešním 08:30 celkem 3604, za středu jich přibylo 281, v úterý to bylo 307 případů. Počet vyléčených zůstává stále na 61, 40 lidí zemřelo.

Hamáček doufá v to, že Sněmovna návrh na prodloužení stavu o 30 dní schválí. "Nedokážu si představit, že za 14 dní nouzový stav zrušíme a začneme na ochranné prostředky vypisovat výběrová řízení," doplnil. Stav nouze mimo jiné umožňuje právě rychle nakupovat zdravotnické ochranné prostředky. Nákup se nemusí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Hamáček v pondělí v čele štábu nahradil epidemiologa Romana Prymulu. Poprvé se ÚKŠ pod novým vedením sešel ve středu, kdy v něm zasedli i zástupci opozičních parlamentních stran - poslanec a lékař Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) a ekonom Filip Matějka.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček KSČM Poslanecká sněmovna Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy