Česko je na hraně kapacit, dorazilo už 270 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

"V současné době je v ČR 270.000 lidí, kteří utekli před válečným konflikte. Musíme si přiznat, že jsme na samé hranici toho, co dokážeme bez větších problémů absorbovat," řekl předseda vlády. Podle něj ČR musí pokračovat v krocích, které pomohou další případné vysoké počty příchozích zvládnout. Zmínil připravované změny zákonů, které upravují víza, zabezpečení, vzdělávání či zaměstnávání uprchlíků. Vláda se shodla také na příspěvcích na ubytování, ministerstvo pro místní rozvoj chystá dotace pro obce na pořízení a rekonstrukce bytů.

Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Je to něco přes 200.000 lidí. Fiala uvedl, že ČR patří k cílovým zemím příchozích a také ke státům, které migrační vlnu zvládají nejlépe. Dodal, že Česko má největší počet registrovaných na počet obyvatel. Ministerstvo vnitra vydalo dosud kolem 180.000 víz ke strpění.

Víc než polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Řada mužů, kteří pracovali v ČR, se naopak vrátila do vlasti bojovat. Mnohé firmy rodinám svých ukrajinských zaměstnanců poskytují podporu. Zaměstnavatelé nabízejí volná místa. Uprchlíci s vízem ke strpění budou mít po přijetí projednávaného zákona volný přístup na český trh práce, pracovní povolení nebudou potřebovat. Podle expertů na integraci by Česko mělo využít vzdělání a kvalifikaci příchozích.

Uprchlíci z Ukrajiny dostanou snáz pobytové oprávnění, Senát zákon schválil

Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se dostanou rychleji k pobytovému oprávnění v Česku. Postupy udělování oprávnění usnadní vládní návrh zákona, který dnes zrychleně schválil Senát. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Nabude účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů, což by v případě rychlého postupu hlavy státu mohlo nastat počátkem příštího týdne.

Zákon je podle vládního zdůvodnění nutný kvůli masivní migrační vlně z Ukrajiny, z níž už odešlo v souvislosti s ruskou invazí kolem tří milionů lidí. Do Česka jich podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo aktuálně přibližně 260.000 a podle ministerstva vnitra už není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. Pobytové oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.

Banky začínají nabízet ukrajinským uprchlíkům účty zdarma

Ukrajinští uprchlíci si ode dneška mohou zřídit bankovní účet zdarma ve stanu přímo před Kongresovým centrem v Praze, díky kterému budou moct dostat bezhotovostně dávky mimořádné okamžité pomoci. Podobně tomu bude postupně i u asistenčních centrech v dalších městech. ČTK to řekl Radek Šalša, šéf komunikace České bankovní asociace, která s ministerstvem práce a sociálních věcí iniciativu připravila. Ukrajinci mohou získat buď klasickou, nebo virtuální platební kartu. V Kongresovém centru je středisko pomoci uprchlíkům pro hlavní město a Středočeský kraj.

Dávka mimořádné okamžité pomoci, o kterou mohou ukrajinští uprchlíci v ČR nyní žádat úřady práce a která jim má pomoci zajistit základní potřeby, činí u dospělých 2490 korun, tedy existenční minimum. Dětem se poskytuje jejich životní minimum podle věku od 1970 do 2770 korun.

"Účet zdarma nabízejí všechny banky. Šest bank je v asistenčních centrech přímo. Mělo by to ulevit úřadům práce," uvedl Šalša. Uprchlíci by měli dostat v hotovosti jen první dávku, pak už jedině na účet. "Musí tedy účty mít a s tím my chceme pomoct. Banky nejsou jen v Praze. Například dnes se něco podobného otevírá i v Ostravě a další města budou přibývat. Čekáme vždy až nás o to jednotlivá krajská centra požádají, a to z důvodu jejich lepší organizace místa. Lidé se na mobilních pobočkách domluví ukrajinsky, na místě budou tlumočníci," dodal Šalša.

Mimořádná okamžitá pomoc patří mezi dávky hmotné nouze a vyplácí se jednorázově. Nahradit by ji měla humanitární dávka 5000 korun, kterou by dostávali lidé s vízem ke strpění. Dávku by pak mohli v případě potřeby pobírat ještě dalších pět měsíců. Zákon schválila vláda a Sněmovna, dnes by o něm měl rozhodovat Senát a poté by měl normu dostat k podpisu prezident.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí více než tři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR zhruba dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.