Česká republika by dvě procenta HDP na obranu mohla v roce 2024 dávat v případě stabilního ekonomického růstu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to napsal na facebooku. Reagoval tak na debatu z posledních dnů o českých výdajích na obranu. ČR se k dvouprocentním výdajům zavázalo v NATO. Babiš ale před časem řekl, že tento závazek není tesán do kamene. Šéf ČSSD Jan Hamáček v posledních dnech řekl, že ČR dvě procenta svého HDP na obranu dávat nebude, protože k tomu není politická vůle.
Babiš nyní uvedl, že dávat dvě procenta HDP na obranu je nereálné "hned teď". Poznamenal, že letošní rozpočet ministerstva obrany je rekordních 75 miliard korun a dvě procenta HDP by v dnešních číslech znamenala asi 120 miliard korun. "Což není rozpočtově možné a ani reálné za tyhle peníze naši armádu rychle, a hlavně bezchybně přezbrojovat," napsal. Dodal, že jeho cílem je mít moderní armádu s kvalitní technikou.
Připomněl koaliční závazek, podle kterého do roku 2021 bude ČR dávat na obranu 1,4 procenta svého HDP. "No a když vše půjde podle plánu a budeme mít stabilní ekonomický růst, tak bychom se na zmiňovaná dvě procenta HDP na obranu mohli dostat v dalším volebním období v roce 2024. O tom ale bude rozhodovat příští vláda," dodal předseda vlády.
Diskuse o dvou procentech v tomto volebním období je podle něj zbytečná a nesmyslná. "To by si mohl uvědomit i pan Hamáček, než o tom bude zase příště mluvit na nějaké mezinárodní konferenci," dodal. Česká republika podle něj nemůže být černý pasažér, který čeká, že jeho obranu za něj vyřeší spojenci.
Hamáček dvouprocentní výdaje na obranu v poslední době zpochybnil několikrát. Naposledy v pátek na okraj mnichovské bezpečnostní konference ČTK řekl, že pokud toho chtěla ČR dosáhnout, znamenalo by to buď zásadní změnu ve struktuře státního rozpočtu, nebo zásadní debatu o příjmech státního rozpočtu. Ani k jednomu nevidí politickou vůli. Už dříve uvedl, že dvě procenta HDP na armádu nejsou v současné české situaci rozumná, když chybí peníze třeba na penze nebo na platy. Jako cestu vidí zastropování armádního rozpočtu kolem 1,4 procenta HDP.
Ministerstvo obrany má letos schválený rozpočet 75,5 miliardy korun. Dosažení 1,4 procenta HDP v roce 2021 by podle aktuálních predikcí představovalo přes 86 miliard korun. V roce 2024 by podle předpokladů dvě procenta HDP znamenala asi 130 miliard korun, výše bude záviset na výkonu ekonomiky. Aby tak ČR svůj dvouprocentní závazek dodržela, musela by po roce 2021 každoročně zvyšovat rozpočet na obranu o téměř 15 miliard korun.
Související
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
Andrej Babiš , NATO , Jan Hamáček , Česká republika
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
před 1 hodinou
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
před 2 hodinami
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
před 2 hodinami
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
před 2 hodinami
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno před 2 hodinami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 3 hodinami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 5 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 5 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 6 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 8 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.
Zdroj: Libor Novák