Fiala: Putin pokračuje v účelovém zkreslování historie

Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v účelovém zkreslování historie, které má ospravedlnit ničím nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině, sdělil ČTK premiér Petr Fiala (ODS) k dnešnímu Putinově projevu na moskevské přehlídce k výročí konce druhé světové války. Projev podle něj potvrdil důležitost jednotného a razantního postupu Západu proti agresorovi.

Rusové podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ztratili morální nárok oslavovat konec druhé světové války.

"Vladimir Putin v projevu navázal na nepravdivé informace a účelové zkreslování historie i současnosti, kterými se ruská propaganda snaží ospravedlnit ničím nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině. Nemá smysl se ohrazovat proti každé jednotlivé lži, která v Moskvě zazněla, projev ale potvrdil důležitost jednotného a razantního postupu Západu proti agresorovi," uvedl Fiala.

Hrůzy druhé světové války podle Lipavského vedly k sepsání Charty OSN, do níž byl vetkán zákaz útočné války. Rusko to podle šéfa české diplomacie porušilo, a tudíž nemá morální nárok oslavovat konec války. "Dnes když vidíme, co ruská vojska na Ukrajině provádí, tak to je srovnatelné s tím, co bylo to nacistické řádění i na Ukrajině a jinde v Evropě," uvedl na tiskové konferenci. "Putinův projev je kompletně odtržený od reality," dodal.

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) poznamenal, že ruský prezident neřekl, že "vyhrává a mobilizuje, aby Ukrajinu dorazil". "V zásadě zmínil jen část Donbasu. Evidentně tak zužuje své vojensko-politické cíle. Putinovi dochází, že prohrává. Myslím, že všichni okolo něj si uvědomují, že se řítí do velkého průšvihu. Ruská vojska nebyla schopna požadavky naplnit,“ uvedl Žáček v tiskové zprávě.

"Je evidentní, že jeho armáda na Ukrajině nezískala žádný úspěch, kterým by se mohl chlubit. A je zodpovědná pouze za desítky tisíc mrtvých Ukrajinců a Rusů. Tak jen zopakoval 123 starých lží a zamíchal je do historické demagogie," uvedl na twitteru místopředseda Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ruský prezident v projevu vršil lež za lží. "Jeho výklad historie je nebezpečím pro celý civilizovaný svět, protože podlehl své zrůdné ideologii a přesvědčil o ní také velkou část ruského obyvatelstva. Agresorem je ale Rusko. Válka skončí, až přestane vraždit nevinné lidi," uvedla na twitteru.

Lež za lží viděl v projevu také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). "Já bych považoval za jediné správné rozhodnutí, aby stanul před tribunálem v Haagu a vyfasoval doživotní svěrací kazajku. A i tak by to bylo málo za to, co způsobil!" napsal. 

Putin ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu. NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.

Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.

Fiala v rozhovoru s Die Welt varoval před ustupováním Putinovi

Ruský prezident Vladimir Putin vede již roky válku proti Evropě. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým deník Die Welt to řekl český premiér Petr Fiala, který varuje před ustupováním autoritářským režimům. Fiala prohlásil, že Česko bude ukrajinské armádě čelící ruské invazi pomáhat, jak bude moci, neboť jinak mohou jednou ruští vojáci stát na českých hranicích a poté i na německých.

"Ukrajině jsme zbraně dodávali již před válkou. Byli jsme první zemí. Po ruské agresi jsme byli jedni z prvních, kdo poslali i těžké zbraně," řekl Fiala. "Rakety, tanky, vše, co můžeme. Mnohé jsme měli na skladě, další jsme koupili," uvedl.

Česko dodává zbraně Ukrajincům podle Fialy nejen kvůli tomu, že bojují za svou zemi, ale že bojují i za svobodu Čechů. "Pokud nebude Putin na Ukrajině zastaven, bude jeho armáda jednou na našich hranicích. Nejdříve zřejmě v Pobaltí, pak ale brzy i v Česku. A jednou i na německých hranicích," řekl.

"Putin vede již roky válku proti Evropě! Hybridní, přes dezinformace a kybernetické útoky a stále častěji i vojensky," řekl český premiér s tím, že Putin jasně sdělil, že si přeje Evropu vrátit do doby sfér vlivu Sovětského svazu. Do područí Moskvy tehdy patřila i Praha.

To, že se ustupování agresorovi nevyplácí, připomenul Fiala českou historickou zkušeností z let 1938 a 1968. V roce 1938 Západ umožnil vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi získat československé pohraničí, ale druhé světové válce to nezabránilo. V roce 1968 pak vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem vtrhla do Československa, aby zabránila jeho přechodu k demokracii.

V rozhovoru Fiala vyjádřil pochopení pro to, jak těžký obrat musela německá politika po ruské invazi učinit. Německo totiž po desetiletí sázelo na dobré vztahy s Ruskem, což si Moskva podle kritiků vysvětlovala jako slabost. Německo po zahájení nynější invaze začalo dodávat Ukrajině zbrojní materiál a po určitém zdráhání souhlasilo i s poskytnutím těžkých zbraní.

Fiala, který před týdnem ve čtvrtek jednal v Berlíně s kancléřem Olafem Scholzem, listu Die Welt řekl, že Německo může s vyzbrojením Ukrajiny pomoci i tak, že přenechá některou západní techniku Česku výměnou za to, že česká armáda předá ukrajinské straně svou výzbroj sovětského původu. Na tom se Fiala se Scholzem dohodli.

Tématem rozhovoru deníku Die Welt s českým premiérem byla i kritická prohlášení Ukrajiny na adresu některých západních spojenců, mimo jiné Německa. Fiala poukázal na to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj činí těžká rozhodnutí pod tlakem války. A to se může odrazit i v prohlášeních a v emocích, které Kyjev vyjádří. "Pro některé západní politiky to může být bolestivé. Ale možná i právě to pomáhá dát věci trochu do pohybu," dodal.

Související

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 2 hodinami

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 10 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy