Fiala věří v novou spolupráci evropských zemí, sankce proti Rusku uvítal

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že čtvrteční pražské zasedání lídrů států v novém formátu Evropského politického společenství (EPC) bude začátkem nové úrovně spolupráce evropských zemí. Novinářům to předseda vlády řekl po dnešním zasedání vlády. Země by se podle něj v novém formátu mohly scházet pravidelně dvakrát ročně, což bude jedním z témat premiérového jednání na Pražském hradě.

Na zasedání EPC dostalo pozvánku 44 zemí. Kromě 27 členů EU také Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina, Arménie, Ázerbájdžán, Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko, Spojené království a Turecko. Podle Fialy tak spolu s navazujícím pátečním neformálním unijním summitem půjde o historicky největší účast evropských lídrů v Česku.

"Věřím, že je to také začátek nové úrovně spolupráce evropských zemí v rámci EPC," uvedl. Představa je, že by se lídři evropských zemí scházeli dvakrát ročně, ale i to bude tématem prvního summitu. "Věřím, že summit bude výborná reklama pro ČR a pro Prahu," řekl. Požádal současně o trpělivost a pochopení lidi, které ovlivní některé zejména dopravní komplikace související s příjezdem desítek státníků a delegací.

Fiala pokládá nový formát za výhodný v tom, že umožní neformální diskusi a nebude svázaný zvyky a formálními záležitostmi. Témata budou podle něj stejná jako hlavní záležitosti, kterými se musí zabývat české předsednictví v EU, tedy bezpečnost, energetika, životní prostředí či ekonomika. "Cílem je diskutovat a hledat shodu na dalším postupu evropských zemí, která by se pak měla projevit v konkrétních a společných krocích," řekl Fiala.

ČR podporuje další sankce proti Rusku, uvítal další balík sankcí Fiala

Česká republika podporuje další sankce proti Rusku, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v reakce na dnes zveřejněnou shodu velvyslanců zemí EU na novém balíků sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že podrobnosti zatím nezná, o věci ale jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

"Je třeba reagovat na nový vývoj, takzvaná referenda, anexi," uvedl Fiala. Co Evropská komise činí, je podle něj naprosto namístě. Součástí osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu.

EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel či dřevo. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden poté, co je formálně písemně schválí členské státy.

Evropský blok se už na jaře shodl na zákazu dovozu většiny ruské ropy, který má začít platit na přelomu roku. Výjimku má ropa přepravovaná ropovodem Družba, která proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Maďarsko podle ministra zahraničí Pétera Szijjárta vyjednalo výjimku pro potrubí i z cenového stropu, který se týká pouze lodní přepravy. Unijní země vyšly podle diplomatů vstříc i námitkám Řecka, Kypru či Malty, které z námořní dopravy profitují a chtěly záruky, že jejich rejdaři nepřijdou kvůli cenovému stropu o zakázky.

Související

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.
Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy

 Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

Více souvisejících

sankce Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

před 24 minutami

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno před 54 minutami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 2 hodinami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 2 hodinami

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy