Hamáček bude v úterý jednat o superhrubé mzdě se Schillerovou

Na zrušení superhrubé mzdy je koaliční shoda, diskutovat je ale nutné o parametrech, míní Hamáček. Chce znát koncept ministerstva financí a zároveň Schillerové představit svůj.

Ministerstvo financí počítá v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy s několika variantami snížení daně z příjmu zaměstnanců v rozmezí od 15 do 19 procent. Nyní je efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Schillerová také nedávno Lidovým novinám řekla, že zároveň uvažuje o zrušení takzvané solidární přirážky pro vysokopříjmové skupiny a jejím nahrazení progresivním zdaněním. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů.

Podle Hamáčka by patnáctiprocentní daň z příjmu znamenala propad příjmů ve výši 90 miliard korun. Schillerová už dříve řekla, že část by se vrátila do rozpočtu na dani z přidané hodnoty, protože by lidé s vyšší výplatou více utratili, takže by šlo o 76 miliard. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard. Hamáček zmínil, že je nutné se zaměřit i na příjmovou stránku rozpočtu, znovu hovořil o sektorové dani pro banky, kterou ale koaliční hnutí ANO vylučuje.

Předseda senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil v České televizi řekl, že jeho strana navrhuje zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 15 procent, podle něj by byl výpadek v rozpočtu 60 miliard.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý po jednání se Schillerovou uvedl, že při přípravě státního rozpočtu na příští rok je cílem, aby byl deficit nižší než v letošním roce, kdy je schválen schodek 500 miliard. Podle předsedy vlády je shoda jak na provozních úsporách na jednotlivých ministerstvech, tak i na růstu důchodů a zrušení superhrubé mzdy. Podle Hamáčka je důležité dělat vše pro to, aby se stát nezhroutil. Vystrčil oponoval, že by kabinet měl mít vyšší ambice.