Hnutí STAN vytáhlo proti podomním prodejcům energií, chce je úplně zakázat

Novela má zabránit takovým případům, kdy podomní prodejci mnohdy úskokem či nekalými způsoby tlačí například na uzavření nových, mnohdy nevýhodných smluv na dodávky energií, uvedl STAN. Česká obchodní inspekce podle hnutí řeší zhruba dva tisíce případů podomního prodeje energií.

"Případů, kdy prodejce dotlačí klienty - nejčastěji seniory, k uzavření nevýhodných smluv, v poslední době přibývá. Hnutí STAN přichází s jednoduchým krokem, který má za cíl nekalým praktikám do budoucna zamezit," uvedl předseda STAN Vít Rakušan.

"Principem navrhované právní úpravy je zakotvení zákonného zmocnění obce vydávat nařízení obce, kterým je možné stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory držitele licence při výkonu licencované činnosti dle energetického zákona, jsou v obci nebo v její části zakázány, a to přímo do energetického zákona," píše se v důvodové zprávě návrhu.

Připravili jsme návrh zákona, který má zamezit podomnímu prodeji energií. „Obce, které se pokouší regulovat tento prodej, vlastně jednají nezákonně. Předkládáme proto jednoduchou novelu, která obcím zákaz prodeje energií umožní,“ @Vit_Rakusan https://t.co/Q0bftwWUDy

Novelu energetického zákona připravila také další opoziční strana TOP 09, chce zamezit nekalým praktikám při uzavírání smluv na odběr energií. Norma například omezuje dobu trvání smluv maximálně na 36 měsíců, platnost plných mocí na půl roku a zavádí právo na poskytnutí písemné podoby smlouvy. Kromě toho novela počítá se zákazem postihu v případě řádného odstoupení od smlouvy a zákazem prodlužování smluv bez souhlasu zákazníka.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) na konci října ve Sněmovně řekl, že jeho úřad chystá novelu energetického zákona, kde bude nový druh podnikání nazvaný zprostředkovatelská činnosti v energetice. Licence bude udělovat Energetický regulační úřad a zákon stanoví přesné podmínky. Ministerstvo podle něj chystá i další změny, například úpravu možností odstoupení od smlouvy. Ministerstvo spravedlnosti na konferenci představilo změnu občanského zákoníku, která by nekalým prodejcům zboží zpřísnila uzavírání obchodů po telefonu.

Česká obchodní inspekce uložila podle Havlíčka loni klasickým šmejdům, jak je nazval, 15 pokut za 4,7 milionu korun. Ale ještě v roce 2014 to bylo 260 pokut za 29 milionů korun. Ředitel Odboru sporných a schvalovacích řízení ERÚ Miroslav Rottner dříve uvedl, že na jeho úřad se ročně obrací kolem 13.000 až 15.000 lidí, přičemž zhruba desetina až pětina tak činí kvůli problémům s nekalými obchodníky. Šmejdi je název dokumentu z roku 2013, který mapoval praktiky nekalých prodejců.